Děti a emoční inteligence

Každý rodič chce pro své děti to nejlepší. Aby byly v životě spokojené a dobře se jim dařilo. Přemýšleli jste ale už někdy nad tím, na čem náš úspěch a životní spokojenost vlastně závisí? Psychologie dlouho předpokládala, že jsou to především naše rozumové schopnosti. Že čím jsme chytřejší, tím lépe rozumíme světu kolem nás, máme možnost získat lepší práci, lépe se v životě uplatníme a jsme spokojenější. V devadesátých letech ale vstoupil do hry nový prvek – emoční inteligence. Velmi rychle se ukázalo, že emoční inteligence má na naši životní spokojenost minimálně stejný vliv jako rozumové schopnosti, ne-li větší.

Emoční inteligence zahrnuje naši schopnost rozumět nejen vlastním emocím a umět s nimi nakládat, ale také rozpoznávat emoce druhých, dokázat se vžít do jejich situace a přizpůsobit tomu své chování, dokázat o emocích a potřebách komunikovat. Ačkoli se s určitými předpoklady pro rozvoj emoční inteligence pravděpodobně již rodíme, můžeme ji v průběhu života rozvíjet a kultivovat.

Většinu informací o tom, jak s emocemi nakládat, předáváme dětem nevědomky. Děti se od nás učí tím, že sledují, jaký máme k našim vlastním emocím vztah, jak je projevujeme, jak o nich mluvíme, jak je dokážeme regulovat. Stejně důležité je ovšem také to, jakým způsobem reagujeme na prožívání dětí. Zda jejich emoce přijímáme a učíme je, jak s nimi zacházet. Přijetí emocí, ať už vlastních, nebo těch dětských je v rozvoji emoční inteligence klíčové. Každá z emocí, která přichází, tu má své místo a není dobré ji přehlížet nebo potlačovat.

Pochopení emocí velmi prospěje, budeme-li o nich a jejich příčinách s dětmi mluvit. Jako pracovní materiál mohou posloužit situace běžného dne. Popovídejte si s dětmi o tom, co je právě naštvalo nebo proč jsou smutné. Jejich prožitky nehodnoťte ani nezlehčujte, jen pozorně naslouchejte. Pokud je pro děti obtížné situaci popsat, můžete jim pomoci a nabídnout vlastní pohled. Mluvte i o svých vlastních emocích a důvodech, jež k nim vedly.

S dětmi můžete trénovat také rozeznávání emocí z výrazu tváře a postoje. Zahrajte si emoční pantomimu, kdy jeden emoci předvádí a druhý ji hádá. Se staršími dětmi zkuste určit emoci podle tónu hlasu. Otočte se zády, proneste neutrální větu (např. Ahoj, jak se máš?) tónem, který odpovídá určité emoci, a nechte děti hádat, o jaký prožitek se jedná. Nebo se při procházce zaměřte na lidi kolem sebe a podle výrazů a chování odhadujte, jak se kdo právě cítí.

Emoční inteligenci můžete rozvíjet též pomocí příběhů. Při čtení si s dětmi povídejte o tom, jak se jednotlivé postavy cítí a proč. Přemýšlejte společně, co by mohly udělat, aby jim bylo lépe. V aplikaci Readmio jsme pro vás připravili novou kategorii nazvanou Vztahy a emoce. Najdete zde příběhy, jež rozvíjejí schopnost poznávat a chápat vlastní prožívání, lépe rozumět mezilidským vztahům a vzájemné komunikaci. Přejeme vám dobrodružnou cestu světem emocí plnou zajímavých zjištění a zážitků.