Karolína sledovala Měsíc a hvězdy, které zdobily noční oblohu nad Hannoverem. Zhluboka si nahlas povzdechla:
„Chtěla bych být kluk. Chtěla bych, aby tady se mnou byl táta nebo William. A ještě abych nebyla nemocná, a nejvíc ze všeho si přeji, abych nebyla tak maličká!“
Dívka nemluvila o svém věku, vždyť jí bylo jen dvanáct let. Stěžovala si na svou skutečnou výšku.
„Au!“ vyjekla, když se cestou do postele kopla do palce u nohy. Všechno v místnosti totiž na ni bylo příliš velké.
Kvůli zvláštní nemoci Karolína vyrostla jen do výšky metr a čtvrt a ani o centimetr navíc. Maminka jí říkávala, že se nikdy nevdá, a proto se musí vyučit na služku. Nebo na kloboučnici a bude pak vyrábět kloboučky pro jiné ženy. Nebo – a na to nechtěla ani pomyslet – se stane dojičkou!
Nechápala, proč ji otec učil číst a poznávat hvězdy, když ji maminka zároveň nutila zahradničit, šít a uklízet. Dokonce musela pomáhat při prášení těžkých koberců.
„Karolíno Lukrecie Herschel, vstávej už z postele!“ volávala na ni často její maminka.
Když Karolína dosáhla dvaadvaceti let, přijel na návštěvu z Anglie její oblíbený bratr William. Byl sbormistrem a učitelem hudby.
„Sestřičko,“ nabídl jí během procházky, „co kdyby ses se mnou přestěhovala do Anglie? Budeš se mi starat o domácnost, naučím tě zpívat… Večery hned budou méně pochmurné. Určitě tě to udělá šťastnější.“
Karolína se téměř rozplakala radostí. Už žádné vyrábění mýdla, klobouků ani zavařování ovoce! Konečně se dostane pryč z domova!
Život v Anglii se velmi lišil od toho, co znala. Každý den ji bratr vzdělával v hudbě. Úplně sama se starala o dům a pomáhala bratrovi zapisovat poznámky. Měl totiž i jinou zálibu, tak jako ona – astronomii. Jejich otec je oba naučil lásce ke hvězdám.
Po večerech spolu…
Readmio je aplikace plná dětských pohádek oživených zvuky, které reagují na váš hlas. Spousta pohádek je zdarma, nové přidáváme každý týden.
