Hasič Vierolub Troska, který úspěšným zásahem v továrně na recyklaci skla zachránil život uklízečce Marieně, nakonec vypátral, kdo a jakým způsobem spustil alarm na požárním hlásiči.
„Aaaa, takže to byl pavouček! A vskutku inteligentní, když namířil poškozenou čočku z dalekohledu na protipožární čidlo tak, aby odražený sluneční paprsek spustil alarm. Ty budeš velmi vzácný a inteligentní druh!“ pochválil pavouka Servuse hasič Vierolub Troska.
Potom mu nastavil prázdnou zavařovací sklenici, kterou vzal z hromady skla určeného na recyklaci.
„Pojď, vlez si tam. Vezmu tě na naši hasičskou stanici, tam si můžeš v bezpečí splétat svoje sítě od nevidím do nevidím.“
Nu, a tak se stalo, že za pár minut se pavouk Servus vezl v obrovském hasičském autě. Ale právě tehdy hasičům přes vysílačku oznámili, že je okamžitě potřebují k dalšímu zásahu.
Vierolub ihned zapnul sirény na vozidle a obrovskou rychlostí uháněl na místo činu, kde byla nahlášená havárie osobního automobilu.
„A podívejte! Vždyť to babka Mariena zametá rozbité střepiny z předního reflektoru poškozeného automobilu. Během jednoho dne jet dvakrát na zásah k té samé osobě, to se mi ještě v životě nestalo,“ s úsměvem prohlásil hasič Vierolub Troska. A protože viděl, že nedošlo k žádným zraněním, spokojený vystoupil z hasičského auta.
„To jsem způsobil já,“ kajícně se přiznal inženýr Rupert Horenos, zaměstnanec hvězdárny, který v autě vezl svého kolegu Květoně Dolebradu i s jeho babkou Marienou. Jeli z fabriky na recyklaci skla, v níž se teprve před malou chvílí odehrála nepříjemná událost s pracovním úrazem babky Marieny. „Díval jsem se na nebe a nedával jsem pozor na cestu. Stmívalo se, vyšla už první hvězda, tak… tak jsem se na ni zadíval – a toto jsem způsobil!“
A jak to dořekl, najednou zmizel i s Květoněm Dolebradou pod zemí. Ten vodní hydrant, do kterého to autem napálil,…