Mladý zrzavý kocour, kterému nikdo neřekl jinak než Tulák, se povaloval na zahradě. Sem tam líně mrskl ocasem, aby od sebe odehnal mouchy, a bylo na něm vidět, že se příšerně nudí. Maminka kočka se o něj sice s láskou starala, ale kocourkovi se stýskalo po dobrodružství.
Často přemýšlel, jak se asi má chlupatý soused Čert. Když ho máma učila lovit myši, Tulák se občas schválně ochomýtal kolem plotu, nebo si na něj rovnou vyskočil, chodil po něm jako po kladině a nenápadně nakukoval, jestli někde nezahlédne mohutného černého psa. Po Čertovi ovšem nebylo ani vidu, ani slechu.
Kocourek přemýšlel, co se mohlo stát, až se mu na čele začaly dělat vrásky od starostí. A pak si najednou řekl: „A dost! Udělám nejlépe, když se přestanu válet a dojdu se podívat, co se děje.“ Vyskočil na nohy a svižným krokem se vydal na konec zahrady. Skočil plavnou šipku přes plot a vmžiku se ocitl u sousedů. S hlavou vztyčenou vyrazil přímo k Čertově boudě.
Ladným skokem doplul přímo na střechu boudy a začal pomalu spouštět hlavu do vchodu. Visící kočičí hlava věčně zachmuřeného psa jistě pobaví. „Halóóó,“ rozverně zamňoukal.
Nikdo se však neozval. „Kde jste kdo,“ mňoukl Tulák trochu naléhavěji. „Čerte, kde jsi?“
„Nazdar!“ ozvalo se mu najednou přímo u ucha.
Tulák zařval a plácl sebou před boudu jak dlouhý, tak široký. Když se rozkoukal, spatřil před sebou pochechtávající se horu černých chlupů. „Teda, prcku, ty pořád odněkud padáš, to si říkáš kocour?“
Tulák se oklepal, jako by se nic nedělo. „Přišel jsem se na tebe podívat. Dlouho jsme se neviděli.“
„Trávím teď hodně času za domem, mám tam práci. Pojď se podívat!“ řekl a přátelsky olízl zrzavé kotě po hlavě velkým růžovým jazykem.
Kocour si při pohledu na tu obrovskou tlamu pomyslel: Kdyby tohle…
Readmio je aplikace plná dětských pohádek oživených zvuky, které reagují na váš hlas. Spousta pohádek je zdarma, nové přidáváme každý týden.
