Blížil se Halloween a Tadeáš se ho nemohl dočkat. Bylo to jeho nejoblíbenější období v roce. Ve škole už s kamarády vymýšlel masky na nadcházející svátek. Tadeáš se letos chystal být duchem. Doma už měl připravené bílé prostěradlo – po několik nocí si ho doma zkoušel a předstíral, že létá jako duch.
Maminka se právě vrátila z trhu. Volala už ode dveří: „Tadeáši, podívej, co jsem koupila!“ S těmito slovy položila na stůl velkou oranžovou dýni.
Tatínek se hned přišel také podívat. Když dýni uviděl, uznale pokýval hlavou a prohlásil: „To je skvělé, zítra ji můžeme vyřezat a vystavit před domem.“
Ale Tadeáš nedokázal skrýt své nadšení. „Mami, mami, prosím tě, co kdybychom ji vydlabali a vyřezali ještě dnes?“ prosil.
Maminka s tatínkem se na sebe podívali a s úsměvem souhlasili: „Dobře, Tadeáši, ale jen když nám pomůžeš.“
Chlapec se hned pustil do práce. Tatínek nejprve odřízl vršek dýně. Tadeáš vzal velkou lžíci a začal vydlabávat vnitřek. Rodiče mu pomáhali tam, kde byla dužina tvrdší. Nakonec společně vyřezali krásný halloweenský obličej. Dýně měla velké oči, malý trojúhelníkový nos a široký úsměv.
„Zapalme v ní taky svíčku. Podíváme se, jak vypadá rozsvícená,“ navrhl rodičům Tadeáš.
Všichni tři se pustili do hledání svíčky. Prohledali všechny skříně, zásuvky a police, ale žádnou svíčku nenašli.
„Je mi to líto, Tadeáši,“ řekl tatínek. „Půjdeme koupit svíčky hned ráno, až otevřou obchod. Halloween je stejně až zítra, všechno stihneme, neboj se.“
„Měl bys jít spát, abys měl dost sil na zítřejší velký den,“ připomněla mu maminka.
Tadeáš byl zklamaný, ale nedalo se nic dělat. Šel si vyčistit zuby a lehl si do postele. Ale nemohl usnout. Převaloval se ze strany na stranu a přemýšlel o tom, jak moc touží vidět rozzářenou dýni.
Přemýšlel, přemýšlel, až…