Terezka, jinak usměvavá holčička, byla v poslední době jaksi bez duše. I dnes po příchodu ze školy hodila nazlobeně aktovku na zem.
„Terezko, copak se stalo?“ zeptala se maminka.
Holčička začala zvolna: „Mami, už příští týden budu v nové třídě, viď?“
Maminka hned pochopila, co dívenku trápí. Terezka se ráda učila jazyky, a proto se s rodiči domluvili, že přestoupí do jazykové třídy. Jenomže to s sebou neslo také velké změny.
„Nikoho tam nebudu znát,“ vzlykla holčička smutně. Představa neznámé třídy a ztráta kamarádů ji strašila.
Maminka se na ni usmála. „Víš, že znám jinou Terezku, která taky uměla moc cizích jazyků? I ona zažila mnoho velkých změn. Ale nejenže se jich nebála, ona je dokonce sama vymýšlela.“
To se Terezce nezdálo. Copak může mít někdo rád změny, navíc možná i nepříjemné?
Maminka vzala Terezku za ruku a posadily se spolu na pohovku s hrnkem teplého čaje. Pak začala vyprávět:
„Když se malá Rézi narodila, psal se rok 1717. Tenkrát vůbec nebylo obvyklé, aby děvčata chodila do školy – často tam nechodili dokonce ani kluci. Obyčejní lidé si tenkrát nemohli školu dovolit, a místo do školy brali s sebou děti na práci na poli. Ale Rézi nebyla obyčejná holčička. Byla to princezna.
Její tatínek byl mocný panovník, císař Svaté říše římské, Karel VI. Vládl mnohým zemím, a tak se Rézi učila latinsky, francouzsky, německy, italsky, maďarsky i španělsky! Spolu s nimi se věnovala i dějepisu a náboženství, kreslení, tanci a hudbě. Denně chodívala do kostela, v sobotu a neděli dokonce dvakrát za den, a moc ráda navštěvovala poutní místa po celé své zemi.“
„Páni, ta uměla jazyků! Třeba budu jednou taky jako ona,“ zasnila se Terezka a na nepříjemné obavy z nové třídy začínala zapomínat. „To muselo být bezva, být takovou princeznou…
Readmio je aplikace plná dětských pohádek oživených zvuky, které reagují na váš hlas. Spousta pohádek je zdarma, nové přidáváme každý týden.
