Marián Dyno Burič
Vločky
Tato zimně-vánoční pohádka hovoří o vločkách, které letí z oblohy, poznávají svět rozprostírající se pod nimi, až nakonec přistanou přímo na vánočním stromku.
Julinka se rozhodla, že tento rok musí být Vánoce dokonalé. A usoudila, že dokonalé Vánoce musí vypadat přesně jako ve filmech.
A tak nejdříve přesvědčila tatínka, aby kromě světýlek na stromek nakoupil ještě i hromadu dalších světel.
„Co s nimi budeme dělat, Julinko?“ vzdychl si taťka.
„Musíme přece ozdobit i celý dům, dva stromky na dvoře a také branku. Tak jak to bývá ve filmech,“ řekla Julinka a nenechala se přesvědčit o opaku.
Potom na mamce vyškemrala, aby místo obyčejných vanilkových rohlíčků upekly cukrové tyčinky, miniaturní dortíky a ještě i perníky mají být ozdobené speciální červeno-zelenou polevou a jedlými perličkami.
„A potom, mami, pozveme na večeři celou rodinu,“ zakončila Julinka vítězoslavně. „Nejen babičku a dědu, ale také tetu i druhou tetu, strýčka a obě dvě sestřenice!“
Maminka si unaveně vzdychla. „Julinko, to je ale spousta práce. Vánoce jsou i tak fuška, a připravit jídlo pro tolik hostů…“
„Ne, mami, tak to přece mají ve všech filmech, to nevíš?“ skočila jí Julinka do řeči. „Sejde se hodně lidí a pod stromkem je obrovská hromada dárků! Obrovská! A musí to být velké dárky, mami, nezapomeň!“ Vtom se Julinka zarazila. „A aby se ty dárky pod stromek vešly, i stromek musí být velký. Musím jít připomenout taťkovi, aby donesl ten největší, jaký na trhu budou mít!“ A s těmito slovy odběhla pryč.
Julince na dokonalých Vánocích hodně záleželo. Aby rodiče přesvědčila, pilně se učila, nosila ze školy samé jedničky a chovala se nejlépe, jak uměla. Slíbila také, že jim se všemi přípravami pomůže. Nakonec je tedy opravdu obměkčila a mamka souhlasila s pozváním dalších hostů.
Nadšená Julinka pomohla mamce vyrobit dokonalé červeno-zelené pozvánky a hned potom se vydala do města pozvat jednoho po druhém všechny příbuzné.
Oběhla domy dědy a babičky, strýce s tetou i druhou tetu a všem…