Halloween, Dušičky nebo Den mrtvých? 6 otázek pro děti

Děti se na Halloween zkrátka těší. Je to příležitost příjemně se bát, připravit zábavné dobroty ve tvaru netopýrů, naježených koček nebo kostlivců a dům ozdobit do oranžových a černých barev. Možná i vy máte za úkol do školky nebo do školy donést vydlabanou dýni nebo připravit nějaký kostým. Až si o tom budete s dětmi povídat, přinášíme vám pár zajímavostí a tipů, co jim říct a na co zeptat (a kdybyste náhodou nevěděli, připojujeme i tahák):

1. Proč se v čase Halloweenu všude setkáváme s dýněmi?

2. Co symbolizují barvy Halloweenu – oranžová a černá?

3. Proč pokládáme během Dušiček na hroby čerstvé květiny a svíčky?

4. Ochutnali jste už někdy „kosti svatých“?

5. Proč je jedním ze symbolů Halloweenu černá kočka?

6. Ve které zemi se můžete účastnit pikniku, kde se společně baví živí a mrtví?

Halloween

Halloweenem jsme naťukli dnešní článek, pojďme jím tedy pokračovat, přestože v Česku i na Slovensku ho vnímáme především z té zábavné stránky. Halloween je původně keltský svátek a slaví se 31. října. Největší oblibě se těší v anglicky mluvících zemích a i jeho název vychází z angličtiny – jde o zkráceninu z „All Hallows’ Eve“, česky „Předvečer Všech svatých“. Poslední říjnový den Keltové vnímali jako okamžik, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých. Dnešní vydlabané dýně mají za úkol zaplašit zlé duchy a čarodějnice; zapálené svíčky jsou vlastně pozůstatky po keltských oltářích a ohních a mají za účel navázat spojení s mrtvými a ukázat jim cestu do světa živých.

Teprve na začátku 20. století se Halloween začal proměňovat v komerční svátek. Na scénu přišly kostýmy a koledování po domech, během něhož děti ve strašidelných převlecích chodí od domu k domu a známými slůvky „trick or treat“ („koledu, nebo něco provedu“) si říkají o sladkosti. A proč oranžová a černá? Oranžová symbolizuje podzim, černá je barvou smrti.

Dušičky

Po Halloweenu nás čekají Dušičky, a to doslova – slavíme je 2. listopadu. Možná je znáte jako Památku zesnulých nebo Svátek zesnulých a nejspíš se vám vybaví rodinné cesty na hřbitov, zdobení pomníků a zapalování svíček v sychravém podzimním mrholení. Dušičky navazují na slavnost Všech svatých slavenou 1. listopadu, která také vychází z keltského svátku Samhainu.

Podle lidových pověr mohou v předvečer Dušiček duše vystoupit z Očistce a alespoň na okamžik si odpočinout. Blízcí všech hříšníků proto plnili lampy máslem, aby si duše mohly ošetřit spáleniny z Očistce. Peklo se také pečivo ve tvaru kostí – „kosti svatých“ –, jímž byli obdarováváni chudí.

V českých a slovenských Dušičkách na zježené černé kočky (které podle pověr chrání své paní – čarodějnice), létající sovy, čarodějnice na košťatech ani vydlabané dýně nejspíš nenarazíte. Zato snad každý pokládá na hrob čerstvé květiny, symbolizující věčný život, a zapálené svíčky, připomínající přítomnost Ježíše Krista, který vstal z mrtvých. Na hřbitovech se konají mše svaté – v kaplích, kostelech nebo u hlavního hřbitovního kříže – a kněz občas prochází přímo mezi hroby a kropí je svěcenou vodou.

Den mrtvých

Den mrtvých možná znáte pod španělským originálem „Día des Muertos“. Mexický svátek v sobě spojuje tradice předkřesťanských náboženství s tradicemi španělskými, v nichž se mísí lidové a církevní prvky. Od roku 2003 je zařazen mezi Mistrovskými díly ústního a nehmotného dědictví lidstva podle UNESCO.

Myšlenka je vlastně stejná jako u Dušiček a Halloweenu. Mexičané věří, že se mrtví smí jednou do roka vrátit na zem. Důvod je však mnohem prostší – jen aby si popovídali s příbuznými a přáteli a tím jim ulevili od smutku. Prvního listopadu se do světa živých vrací duše dětí a o den později duše dospělých a jejich živí pro ně chystají velkolepé uvítání a pohoštění. Oltáře přetékají cukrovými lebkami, sladkým pečivem ve tvaru kostí, oblíbenými nápoji a pochutinami zemřelého, svícemi, ovocem, ozdobami a oranžovými květinami, hlavně afrikány, které mají za úkol odhánět zlé duchy. Nahoru na oltář se vystaví fotografie zesnulého. Potom se sejdou všichni živí a vzpomínají, jedí, popíjejí, zpívají – zkrátka si užívají takový piknik živých s mrtvými, který trvá i několik dní.

O všech třech svátcích se určitě na internetu a v knihách dočtete mnohem víc. Otázek, které vás k tomuto tématu napadnou, bude jistě také spousta. Ty naše berte jako takové odrazové můstky – děti rády odpovídají a rády se dozvídají nové a nové informace. Je jen na nás, abychom v nich tu úžasnou zvědavost podpořili. A nemusíte při tom vydlabávat dýni nebo vymýšlet čarodějnický kostým, pokud se vám zrovna po dlouhém pracovním dni nechce. Stačí, když se spolu někdy projdete na hřbitov, zavzpomínáte na všechny, kteří už s vámi nemohou být, pustíte si strašidelný film, přečtete pohádku nebo třeba jen zapálíte svíčky a z dýně uvaříte voňavou polévku.