Psycholožka: Dítě může na telefonu trávit spoustu času z nudy (Rozhovor)

Chytré telefony pro děti - ano či ne? Toto je otázka, kterou si pravidelně klade množství rodičů. Kdy je ten správný čas pro pořízení prvního mobilu pro dítě, na co si dát pozor, a jak ho využít i ve prospěch vaší ratolesti? Toto jsou jen některé z vícero otázek, na které jsme se ptali psycholožky Karolíny Schubertové.

Nejeden rodič řeší otázku kdy je ten správný čas pro pořízení mobilu pro svoji ratolest. Existuje na to nějaká univerzální odpověď?

Záleží na mnoha okolnostech. Nejprve je důležité se zamyslet nad tím, proč chceme dítěti telefon koupit. Pokud dítě například začíná chodit samo domů ze školy a my hledáme způsob, jak se s ním spojit, může být pro začátek řešením tlačítkový telefon. Pokud nás ale dítě samo od sebe požádá o chytrý telefon – může to být i tím, že ho má kamarád nebo třeba většina třídy – je třeba se zamyslet nad tím, zda je připraveno i na odpovědnost, která s tímto novým světem vznikne. 

Spíše než na věk bychom měli přihlédnout k tomu, jaké má dítě schopnosti a jak s ním rodiče předtím hovořili o všem, co je může na internetu potkat a jak se správně zachovat v rizikové situaci.  

Od jakých faktorů by se mělo odvíjet rozhodnutí rodičů koupit svému dítěti mobil?

‍Jak už jsem zmínila, záleží na obeznámenosti dítěte s tím, jak takové zařízení používat bezpečně, jaká rizika na něj mohou čekat při pohybu na internetu a mělo by disponovat znalostmi o tom, na koho se obrátit, pokud by objevilo něco s čím si neví rady.

Také je třeba, aby dítě ovládalo všechny základní funkce telefonu, jako je telefonování, psaní zpráv, ne pouze aplikace. Je dobré naučit dítě, jak v případě potřeby pomocí telefonu přivolat pomoc. 

Dále koupě závisí na důvodu proč rodič dítěti telefon kupuje. Jak už jsem zmínila, pokud jde o přehled o dítěti – ozve se, že je v pořádku doma - postačí tlačítkový telefon. Pokud chce dítě vyloženě chytrý telefon, měla by následovat diskuse, proč dítě telefon chce, k čemu by ho využívalo a potom je na rodiči zvážit, zda je to vhodné. 

Dítě by se také nemělo bát sdílet s námi něco, co ho na internetu vyděsilo nebo bylo nepříjemné, takže důležitý je faktor důvěry. Dítě by se do online světa nemělo vydávat nevybavené základními uživatelskými schopnostmi a být si vědomo rizik. V neposlední straně jde o finanční stránku. Pokud kupujeme telefon menšímu dítěti, měli bychom při uvažování nad cenou zvážit i možnost, že ho dítě ztratí.

Pokud rodiče dospějí k rozhodnutí, že vhodná doba ještě nenastala, je pravděpodobné, že se setkají se vzdorem svého dítěte. Jak mu své rozhodnutí rozumně argumentovat?

‍Určitě není dostačující pouhé „ne“, bez jakýchkoliv argumentů. Pokud dojdete k uvážení, že dítě na telefon ještě není zralé, je dobré si s ním v klidu sednout a vysvětlit mu důvody, proč jste se tak rozhodli. Zeptejte se dítěte, proč telefon chce a zkuste se s ním domluvit na tom, zda existuje nějaké náhradní řešení. Například – dívat se na Youtube či si občas zahrát hru na telefonu rodiče. Online obsahy jsou součástí debaty mezi dětmi a dítě chce mít možnost se do nich zapojit. 

Jak je to s vývojem tohoto rozhodnutí v průběhu uplynulých let - dostávají se k mobilům stále menší děti?

‍Může nám to tak připadat, protože máme pocit, že vidíme čím dál více dětí mladšího věku s telefonem v ruce. Také se o tom častěji mluví. Nemám k tomu ale dostupná data, nemohu tedy odpovědět. 

Myslíte si, že to nějakým negativním způsobem ovlivňuje jejich vývoj?

‍Každá nová technologie způsobuje obavu o dopad na lidstvo. Teoretik médií McLuhan v šedesátých letech popisoval, jak se v minulosti lidé báli například i příchodu gramofonu, ze strachu, že povede k nepotřebě komunikovat a zakrnění hlasivek. Každá technologie nese dobré i špatné. Chytré telefony se stávají běžnou součástí životů nás i našich dětí. Můj osobní názor je ten, že je dítěti třeba nabízet i dostatek jiných aktivit než pouze čas s telefonem. 

Dětský mozek je plastický, velmi tvárný v reakci na podněty, kterých se mu dostává. Proto je důležité, aby děti měly dostatek různých podnětů a ne jen těch na displejích. Důležitý je především dostatek pohybu. Dnešní doba je také přehlcená různými informačními podněty a občas se nejen děti, ale také dospělí mohou cítit přehlceni. Proto zkusme někdy vše vypnout a vyrazit do přírody. 

Pokud se rodiče rozhodnou svému dítěti mobil koupit, jaký je podle vás maximální čas, který by s ním dítě mělo trávit?

‍Důležitější než otázka, kolik času na telefonu dítě tráví je otázka, jak ho tráví. Existuje mnoho dobrých aplikací, které mohou přinést i něco navíc (například dobře známé Duolingo pro výuku jazyků). Za dob různých covidových omezení, která jsme všichni zažili, byl telefon skvělým způsobem pro to, jak se spojit s druhými, a tak alespoň částečně doplnit sociální kontakt mezi dětmi, který je pro ně opravdu klíčový. 

Nárůst času stráveného na mobilu však vedl k tomu, že si dítě na tento typ „zábavy“ navykne a o to náročnější je se odtrhnout. Určitý balanc je proto nutný. Dítě může na telefonu trávit mnoho času z nudy. Proto je dobré nabídnou nějakou náhradní aktivitu. 

Pro ilustraci můžu nabídnout mou nedávnou zkušenost z prvního ročníku osmiletého gymnázia, kde studenti uváděli, že mají na telefonu nastavený denní limit 1-1,5 hodiny a přijde jim vyhovující. Někteří dokonce zmínili, že pokud by tento limit neměli, trávili by tam zbytečně moc času a měli problém ho odložit. Vše je o dohodě s rodičem. Z dalších časových údajů bych ještě zmínila nevhodnost používání telefonu přibližně hodinu a půl před spaním. Displeje totiž vyzařují tzv. modré světlo a přispívají k problémům s usínám a kvalitou spánku. 

Na co by si rodiče měli dát při používání mobilu dítětem největší pozor?

‍K samotnému mobilnímu telefonu bych zmínila stahování aplikací, které mohou být mnohdy placené nebo mohou být účtovány dodatečné platby v herních aplikacích. Ostatní rizika se týkají samotného pohybu online a na sociálních sítích. Také je vhodné veškeré displeje nepoužívat 90 minut před spaním, jak už jsem zmínila. 

Myslíte si, že je vhodné, aby rodiče nějakým způsobem kontrolovali aktivitu svého dítěte, tedy to, jak mobil využívá?

‍Základem pro vztah mezi rodičem a dítětem je důvěra. A to platí i při nastavování pravidel pro používání mobilního telefonu. Základem by měla být dohoda mezi rodičem a dítětem na tom, kolik času denně bude dítě mobilu trávit. Můžete začít tak, že se dítěte zeptáte, jakou má představu, pak sdělit, jakou představu máte vy a dohodnout se na vzájemném řešení. 

Užitečné jsou také aplikace, které omezují denní čas strávený na telefonu a pomáhají v dodržování dohody. Dohoda o času stráveném na telefonu a dalším chování s ním spojeném (telefony u jídla, před spaním atd.) může být písemná a podepsána rodičem i dítětem, vyvěšená na nějakém společném místě lednici nebo nástěnce. 

Je možné také využít některých rodičovských aplikací pro kontrolu telefonu svého dítěte. Mezi oblíbené patří například Google Family Link, kde můžete dítěti vytvořit zvláštní Google účet a regulovat stahování i používání aplikací nebo sledovat jeho polohu. Mezi placené aplikace patří například Qustodio nebo Norton Family. Každému rodiči může vyhovovat něco jiného. Není ale vhodným řešením za trest nebo zčistajasna vypnout nějaké aplikace bez promluvy s dítětem a uvedením důvodu, vysvětlit proč a co a jak. Základem je zdravý dialog o tom, co dítě vidělo, aby se nebálo s otázkami přijít. Je také dobré mít na paměti, že obsahy, které se k vašemu dítěti dostanou, neproudí vždy pouze z jeho telefonu, ale vidět je může například na telefonu kamarádů. 

Přejděme k sociálním sítím. Ty sice mají věková omezení, ale je možné je obejít. Myslíte si, že je vhodné, aby byly děti na sociálních sítích?

‍Všechny dětmi aktuálně nejužívanější sociální sítě mají věkový limit 13 let. Děti často říkají, že registrace jednoduše obcházejí změnou data narození. Například podle serveru E-bezpečí navštěvuje TikTok čtvrtina českých dětí ve věku 10-12 let. 

Na sociálních sítích čeká spousta zábavy a inspirace, ale také některé nástrahy, na které dítě musí být dobře připraveno, aby vědělo, jak se v dané situaci zachovat. Některé dítě může být takto „připravené“ v 11, jiné až v 15 letech. Není jednoduché dítě jen tak omezit. To, co se děje na sociálních sítích a obecně online je předmětem konverzace mezi dětmi a dospívajícími. Pokud se dítě neorientuje, může být z konverzace „vystrčené“. 

V rámci stáže jsem se setkala s osmiletým nadaným chlapcem, jehož maminka nedokázala pochopit, proč tráví čas hraním počítačových her, když má tolik jiných a užitečnějších zájmů. Chlapec pak řekl, že ho hry ani moc nebaví, ale baví se o nich spolužáci ve škole a on si s nimi chce mít o čem povídat. 

Od kterého věku jsou podle vás například Facebook, Instagram či TikTok vhodné pro děti?

Jak už jsem zmínila, jednotlivé sítě mají nastavené věkové hranice, nejčastěji třináctý rok věku, pro vytvoření účtu. Dítě by si mělo být vědomo rizik, které na něj na internetu čekají a umět na ně přiměřeně reagovat, mít prostor si o nich pohovořit. Mezi základní znalosti patří ochrana soukromí nebo uvědomění toho, že co dáme na internet už z něj nikdy úplně nezmizí. 

Jaká největší hrozba dětem hrozí na sociálních sítích? 

‍Vyhnula bych se tvrdému použití slova hrozba, které může evokovat, že po každé, když dítě vstupuje online, může se mi stát něco hrozivého. Pohyb online se váže s pozitivy i s riziky. Dítě se může setkat s predátory, online pornografií, podvodnými obchodníky, pornografií nebo kyberšikanou. Je důležité pohovořit si s dítětem o tom, že na internetu lze najít opravdu vše. A to zahrnuje jak užitečné i nevhodné věci. 

Nabídnout dítěti, že pokud se setká s nějakým obsahem, kterému nerozumí, je vždy možnost blokace účtu nebo nahlášení příspěvku. Pokud se setká s nevhodným obsahem mířeným proti někomu, nesdílet ho dál a případně se s někým poradit. I v online prostoru platí slušné chování stejné jako v reálném světě. Stejně tak, jako klademe dětem na srdce, aby nikam nechodili s cizími lidmi, to samé platí i pro online svět a schůzky s neznámými lidmi. 

Je důležité vytvořit prostředí, ve kterém se s dítětem otevřeně hovoří o tom, s čím se setkává, aby se v případě rizikové situace na nás nebálo obrátit s prosbou o pomoc nebo vysvětlení. S těmito pravidly můžeme maximalizovat bezpečnost pohybu na sociálních sítích. 

Abychom ale nemluvili jen o negativech, vlastnění mobilu má pro dítě určitě i nějaké výhody. Které považujete za největší?

‍Jsem ráda, že to zmiňujete. Jako první mne napadá možnost se rychle spojit s rodičem v případě potřeby, rodič také může zjistit, kde se pohybuje dítě. Je třeba si také uvědomit, že chytré telefony a aplikace jsou dnes již důležitou součástí života dětí, a to z několika důvodů. 

Za prvé děti mohou zůstat ve spojení s kamarády, které nemají možnost tak často vídat. Dalším aspektem z oblasti sociální je být součástí skupiny. Mnoho tříd a jiných skupin vytváří skupinové chaty, kde probírají různá témata nebo si něco posílají. Dítě, které s takovou skupinou nedrží krok může být vyřazeno z pro něj důležitého dění. Přirozeně chce do skupiny patřit a orientovat se v aktuálních tématech. I mimo tyto uzavřené skupiny chce dítě sledovat to, co spolužáci, a tak s nimi mít podobná témata ke konverzaci. 

Z části bychom se na sociální sítě měli dívat i z hlediska možnosti rozvoje kreativity. Pokud vaše dítě nahrává vlastní videa na TikTok, pracuje představivost a kreativita. I natáčení herních videí se může stát koníčkem. 

Pro starší děti může být zdrojem inspirace při hledání sebe sama, mohou se tam spojit s lidmi, kteří sdílejí stejné zájmy, vyzkoušet si reakci publika na jejich projev v bezpečném prostředí nebo se něčemu novému naučit. 

Je podle vás důležité, aby rodiče se svým dítětem o používání mobilu pravidelně hovořili? 

‍Naprosto. Ideální je vymezit si třeba pravidelný čas každý týden. Je jasné, že nám asi nebude populární Tiktokerka nebo Youtuber připadat tak moc zajímavý, jako našemu dítěti. Zájem ve smyslu „Ukaž mi, na co se díváš a chtěl bych taky pochopit jak funguje to či ono,“ dítě potěší a nebude se bát s námi sdílet to, na co online narazí. Nesmíme také zapomenout na to, že my sami jsme pro dítě modelem používání telefonu a tak pokud například chceme, aby dítě nepoužívalo telefon u jídla, měli bychom ho odložit i my. 

Myslíte si, že je důležitá suma, jakou rodiče do mobilu investují?

‍Nevyznám se úplně v technologických parametrech telefonů a jejich vztahu k ceně, proto na tuto otázku asi nedokážu plně odpovědět. Mohu jen říci, že částka, kterou budou rodiče ochotni investovat je na jejich uvážení. V souvislosti s věkem dítěte je také třeba počítat i s tím, že telefon se snadno ztratí nebo rozbije. Rodičovské aplikace se dají nahrát na většinu typů smartphonů a pravidlo důvěry rodič-dítě platí také.