S Popelkou kolem světa - 2.část

V minulém blogu jsme zmiňovali, jak pohádky „putují“ napříč zeměmi a kulturami, a postupně se tak mění a vyvíjí. Jako příklad jsme použili pohádku o Popelce, která existuje v tisících verzí téměř po celém světě.vPojďme si tedy touto pomyslnou cestou kolem světa přiblížit, jak vypadá příběh o Popelce v různých zemích:

Čínská verze

Hlavní postavou je krásné, mladé děvče, sirotek Yeh-Shen. Žije se zlomyslnou nevlastní matkou a nevlastní sestrou. Její jedinou přítelkyní je zlatá ryba, která je převtělením její mrtvé matky. Poté co macecha rybu zabije, poslechne Yeh-Shen radu moudrého muže, aby sesbírala rybí kosti a něco si přála. Její přání se splní, jde na jarní slavnost v nádherných šatech a má obuté zlaté střevíčky. Při útěku ze slavnosti se seznámí s králem, jeden ze střevíčků ztratí. Král po dlouhém hledání najde právoplatnou majitelku střevíčku, následuje veselka a šťastný konec. Tato verze příběhu však trestá nevlastní matku a nevlastní sestru za jejich krutost, protože je vesničané ukamenují k smrti.

Velmi podobná je i vietnamská verze této pohádky – tu si můžete v aplikaci Readmio přečíst sami. Kolik rozdílů nebo podobností v ní najdete?

Indiánská verze

Indiáni mají svoji vlastní verzi o Popelce známou jako Děvče s drsnou tváří. Nejmladší sestru nutí její dvě starší sestry, aby se starala o táborový oheň celé dny, až má vlasy i tvář ohořelé od jisker. V té době si mocný náčelník hledá manželku, je však neviditelný. Obě sestry tvrdí, že vědí, jak náčelník vypadá. Náčelník je však viditelný jen pro Děvče s drsnou tváří, protože její srdce je upřímné a čisté. Ona jediná vidí jeho obraz v lese a na obloze. Oblečená v šatech z březové kůry přichází k náčelníkovi. Když se vykoupe v jezeře, navrátí se jí krása a provdá se za náčelníka.

Západoafrická verze

Tato pohádka o Popelce nekončí sňatkem s princem. Hlavní postavou je sirotek Chinye. Její nevlastní matka ji pošle do lesa pro vodu. Zvířata ji cestou ochraňují před nebezpečím číhajícím v lese. Když se vrací domů, potká starou ženu, která jí řekne, aby šla do chatrče u lesa, kde najde na zemi dýně, má si vzít tu nejmenší domů a rozřezat ji. Chinye poslechne radu a v dýni najde poklad. Její žárlivá nevlastní sestra se vydává do té samé chatrče. Vezme však největší dýni, která rozpoutá obrovskou, ničivou bouři. Celá rodina přichází o vše, stydí se požádat o pomoc, proto odchází z vesnice. Chinye ve vesnici zůstane a využije svého bohatství na pomoc obyvatelům své vesnice.

Středoafrická verze

Otec Mufaro miluje obě své dcery. První dcera Manyara je však sobecká a namyšlená, zatímco druhá dcera Nyasha je milá a citlivá. Nyasha se během tvrdé práce na zahradě spřátelí s kouzelným hadem Nyoka. Král vyhlásí, že si hledá manželku, proto se obě dcery vydají na cestu do královského města. Cestou potkají hladového chlapce a starou ženu. Nyasha se podělí o své jídlo, je velmi laskavá a uctivá. Naopak Manyara je sobecká a neuctivá ke všem kolem sebe. Když se setkají s králem, Nyasha zjistí, že král je vlastně její přítel – kouzelný had Nyoka. Král ji požádá o ruku, vezmou se a její sobecká, namyšlená sestra jí musí dělat služku až do konce života.

Anglická verze

V této verzi jsou dvě velké změny oproti té klasické, jakou známe. Místo nevlastní matky zde vystupuje dědeček a princ se do Popelky zamiluje ještě před královským plesem. Mladá, krásná osiřelá dívka, přezdívaná „Hadrový kabát“, žije se svým dědečkem, který se o ni nestará, protože jí dává za vinu, že kvůli ní zemřela při porodu její matka, jeho nejoblíbenější dcera. Proto je nucena žebrat o jídlo a oblékat se do hadrů. Jejím nejlepším přítelem je chlapec, jenž se stará o zvířata na panství jejího dědečka. Když král vyhlásí, že pro svého syna hledá nevěstu, dívka s chlapcem se vydají spolu podívat se na průvod. Cestou potkají bohatého šlechtice, který se do ní zamiluje a požádá ji o ruku. Dívka však odmítá, ale souhlasí, že přijde o půlnoci do královského paláce, aby ji mohl znovu vidět. Všichni se jí vysmívají za roztrhané, ubohé šaty. Šlechtic odhalí svou pravou totožnost a jako princ ji požádá o ruku. Její oblečení se promění v překrásné šaty a dívka se za prince provdá.

Německá verze

V německé verzi Popelky nevystupuje kouzelná kmotra. Popelka zasadí na hrob své matky strom a kouzelná pomoc přijde v podobě bílé holubice. Zatímco některé podoby příběhu mají šťastný konec, v této verzi nevlastní sestry oslepnou, protože jim holubice ze stromu vyklovou oči.

Francouzská verze

Střevíček byl ve francouzské verzi změněn z kožešinového na skleněný. Příběh končí tím, že Popelka odpouští svým sestrám, žijí s ní v paláci a najde jim urozené manžele. Také tuto variantu pohádky si můžete s dětmi přečíst prostřednictvím aplikace Readmio.

Židovská verze

Příběh s názvem Razelina hádanka se odehrává v židovské vesnici. Razel vychovává její chudý, ale moudrý starý otec. Vyrůstá z ní silná, nezávislá žena. Po jeho smrti si najde práci v kuchyni místního rabína. Během židovského svátku Purim se jí plní tři přání. Jelikož svých přání velmi moudře využije, zamiluje se do ní rabínův syn. Razel souhlasí s jeho návrhem k sňatku pod podmínkou, že dokáže uhodnout její hádanku.

Irácká verze

Maha je dcera chudého rybáře a musí snášet příkoří své žárlivé nevlastní matky. Spřátelí se s malou červenou rybkou, která jí se vším pomáhá. Královský ples je nahrazen přípravami na svatbu místních bohatých rodin. Zázračná ryba daruje Mahe hedvábné šaty a zlaté sandály, aby se mohla zúčastnit rituálu Henny v rámci svatebních příprav. Cestou domů ztratí v řece jeden ze zlatých sandálů. Tariq, bratr nevěsty, ho najde a požádá svou matku, aby sandál dala vyzkoušet všem ženám ve městě a našla pro něj nevěstu.

Egyptská verze

Hlavní postavou tohoto příběhu je otrokyně Rodopis, kterou unesli z jejího rodného Řecka. Namísto od nevlastní matky a nevlastních sester musí snášet ponižování od egyptských služek. Rodopis dostane od svého pána pár červených tanečních střevíců, protože miluje tanec. Jeden střevíček jí unese sokol a shodí jej faraonovi do lůna. Faraon slíbí, že když najde majitelku krásného střevíčku, udělá z ní egyptskou královnu. Tato verze příběhu byla zaznamenána už v prvním století před Kristem a je považovaná za nejstarší příběh o Popelce.