Čert slouží

V jedné zemi, ve které se mezi lidmi běžně potulovali pošetilí uhlově černí čerti, žil i jeden chudý dřevorubec se svojí rodinou. Těžkou prací vydělával na jejich skromné živobytí a den co den chodíval brzy ráno do nedalekého lesa kácet stromy.

Jednoho dne se opět chystal do lesa. Avšak jídlo jim doma už téměř došlo, a tak si z komůrky vzal jen malý kousek chleba. Nu, jinou možnost neměl a s tím kouskem chleba si musel celý den v lese vystačit. Sbalil si ho tedy do kapsičky i s trochou vody a se sekerou na rameni se vydal do lesa.

Když přišel na známý palouček, kapsičku si zavěsil na jednu z větví a ihned se pustil do práce. Kácel, sekal tou těžkou sekerou mohutné stromy, a pokaždé, když jí do dřeva zaťal, zvuk se ozýval celým lesem. Ptáci vylétali z okolních stromů a stěhovali se dál do bezpečí.

Zvuky však přilákaly i malého zvědavého čerta.

„Aaaa, koho to tu v lese máme? Dřevorubec jakýsi… hmmm… jde mu to tedy od ruky, to musím uznat. No ještěže já nemusím takto těžce pracovat. Ale co to tam moje čertovské oči nevidí? Kapsička. Tam bude určitě něco na zub,“ blekotal si čert a radostí vrtěl dlouhým ocasem.

Opatrně se přikradl až k dřevorubcově kapsičce, raz dva ji chytil a zmizel, jako by se přímo do pekla propadl.

Dřevorubec byl tak pohroužený do kácení, že si dlouhoprstého čerta vůbec nevšiml.

Čert se skutečně hned vydal do nejhlubšího pekla, aby se svým pekelným kamarádům pochlubil, jakou čertovinu se mu podařilo vyvést.

„Aha, podívejte, co jsem dnes ukořistil. V lese jsem natrefil na jednoho dřevorubce a ukradl jsem mu kapsičku s jídlem. A představte si, že jen tento kousek chleba tam měl na celý den. A teď už…