Před námi byl další krásný den. Vstal jsem, ale Míša nebyl doma. Asi šel do školy. Udělal jsem si tedy kakao. Ráno moc rád piju kakao. Když jsem ho dopil, podíval jsem se na pohádku.
Napadlo mě, že půjdu na procházku a popřemýšlím, kam bychom mohli jet na první výlet na kolech. Někam na víc dní, třeba na nějakou cyklistickou výpravu do přírody a přespat ve stanu pod hvězdami. To by bylo dobrodružné a určitě zábavné.
Jak jsem kráčel ulicemi, spatřil jsem v obchodě výborný stan, který by se nám akorát vešel do batohu. Začal jsem plánovat a přitom si vychutnával teplé sluneční paprsky, které mi přívětivě prohřívaly mou hrubou kůži.
Moc jsem se těšil, co na výlet řekne Míša. Určitě bude z mého nápadu nadšený. Dokonce jsem mu chtěl navrhnout i to, kam bychom vyrazili. Byl začátek léta, velmi teplo, rád bych si zajezdil i se vykoupal. Večer u ohýnku bychom si uvařili vydatnou večeři a načerpali sílu na následující den. Domů jsem přišel plný energie. Už aby byl Míša doma! Chtěl jsem mu všechno co nejdříve převyprávět.
„Ahoj Míšo, dnes jsem měl skvělý den, vymyslel jsem pro nás výlet!“
S úsměvem se posadil a řekl: „Tak copak jsi, Tinko, vymyslel?“ Pozorně mě poslouchal a já mu všechno povyprávěl. Nápadem byl nadšený, přesně podle mého očekávání. Naplánoval všechny ostatní důležité věci jako nákup stanu, zásoby jídla a vody.
Ale hlavně, zavolal Vláďovi a ten nám o několik dní později přivezl zbrusu nové kolo na zkoušku. Do té doby nám mistr Vláďa posílal jen fotky. Svoje kolo jsem na nich už viděl, ale ve skutečnosti bylo ještě mnohem krásnější.
Když ho přinesli, celý večer jsem na něm jezdil po bytě. S novou přilbou, chrániči na kolena a batohem jsem byl připravený na první…