Dlouhé jméno

V jedné čínské vesnici panovala taková pověra, že lidé s dlouhým jménem mají dlouhý a šťastný život. Proto když se jedné vesničance narodil syn, rozhodla se, že mu vymyslí nejdelší jméno, které ji napadne. Přemýšlela tři dny a tři noci, nic nejedla ani nespala, jen přemýšlela a přemýšlela. Po třech dnech, když už byla úplně vyčerpaná, vymyslela opravdu dlouhé jméno a z posledních sil dala svolat celou rodinu, aby všem oznámila, jak se bude chlapeček jmenovat.

„Bude se jmenovat Čung…,“ začala a víc už nevyslovila, protože vyčerpáním omdlela a už nevstala. Bylo to pláče a naříkání! Nikdo se nikdy nedozvěděl, jaké jméno měl chlapec dostat. Po dlouhé poradě se rodina rozhodla, že bude mít jen takové jméno, jaké jeho matka stihla vyslovit. Začali mu tedy říkat Čung.

Za nějakou dobu se Čungův otec znovu oženil a s druhou ženou opět čekali syna. I tato matka věřila, že dlouhé jméno zaručí dítěti dlouhý a šťastný život. Proto když se chlapec narodil, také ona tři dny a tři noci přemýšlela, nic nejedla ani nespala. Také ona byla úplně vyčerpaná tak jako Čungova matka, ale tato žena to zvládla.

Dala svolat celou rodinu, a když přišli, vyřkla: „Bude se jmenovat Ti-C´-Žu-Ce-Siao-Čchu-Ce-Ti-Ťin-Er-Sin-Fan-Ai-Čung-Er-Čching-Žen.“

Všichni přikývli a hned si to zapsali, protože tak dlouhé jméno si nedokázal nikdo zapamatovat.

Jak chlapci rostli, opravdu se zdálo, že mladší s dlouhým jménem se má lépe než ten starší. Když například někdo něco potřeboval, raději zavolal staršího s krátkým jménem, protože stačilo říct jen Čung a Čung přišel a udělal, co mu přikázali.

„Čungu, běž nabrat vodu ze studny.“

„Čungu, přines dřevo.“

„Čungu, ukliď trochu.“

Nikomu se nechtělo křičet na mladšího, protože jeho jméno bylo příliš dlouhé. Dokonce i když ti dva něco spolu provedli, pokárali jen Čunga, protože kárat Ti-C´-Žu-Ce-Siao-Čchu-Ce-Ti-Ťin-Er-Sin-Fan-Ai-Čung-Er-Čching-Ženu bylo příliš…