Když se jednoho dne velký bůh Obatala rozhodoval, kdo bude novým panovníkem nad světem, myslel hlavně na svého pomocníka jménem Orula. Nebyl si však jistý, jestli Orula zvládne tak těžký úkol, protože byl ještě mladý a nezkušený. Nakonec se rozhodl, že vyzkouší Orulovu moudrost a připravenost. Zavolal si ho k sobě a požádal ho, aby mu připravil nejlepší jídlo na světě.
Mladý Orula se vydal na trh a pečlivě si prohlížel, co trhovci nabízejí na prodej. I když bylo na trhu mnoho všelijakých surovin, ze kterých se určitě daly připravit vynikající pokrmy, Orula si vybral hovězí jazyk. Doma potom jazyk uvařil s nejrůznějšími druhy zeleniny a chutnou omáčkou. Když bylo všechno hotové, zanesl jídlo Obatalovi. Obatala ho snědl a velmi mu chutnalo. Jedna věc ho však trápila.
„Proč sis vybral právě hovězí jazyk, když jsi měl tolik jiných možností?“ zeptal se Oruly.
„Ach, velký Obatalo, to proto, že jazyk je velmi mocný. Je možné jím pochválit dobré skutky, oznámit radostné zprávy, nebo ukázat lidem správnou cestu, kterou se mají vydat. Jazykem se dá získat důvěra druhého člověka, nebo přivést celou zemi k blahobytu,“ vyprávěl Orula, a když skončil, ozval se potlesk ostatních pomocníků.
„Všechno, co říkáš, je pravda,“ potvrdil Obatala a v duchu si pomyslel, že Orula je opravdu moudrý a připravený vládnout světu.
Jenže Obatala si chtěl být jistý, a tak se rozhodl dát Orulovi ještě jeden úkol.
Říká mu: „Připravil jsi pro mě to nejlepší jídlo, ale teď chci, abys mi donesl to nejhorší jídlo.“
Orula se opět vydal na místní trh a pečlivě si prohlížel všechno, co trhovci nabízeli. Zastavil se u různých druhů zeleniny, zvěřiny i kdákajících slepic. Nakonec se opět rozhodl pro hovězí jazyk a znovu ho připravil stejně jako poprvé. Když byl hotový, jídlo zanesl Obatalovi.
Když to Obatala viděl, velmi se…