Iktomi, starý šprýmař, seděl na holé zemi ve stínu
Dnes měl Iktomi zároveň velmi dobrý i velmi špatný den. Velmi špatný proto, že ho za jeho neustálé nezbednosti opět vyhnali z nedaleké
Iktomi nerad býval o samotě, ale nemohl si pomoci. Jednoduše si musel z druhých dělat legrácky. Jeho vtípky sice málokdy vyšly, ale to ho nezastavilo.
„Ale vždyť i ostatní si dělali žerty ze mě,“ mumlal si nasupeně. „Smáli se mojí krásné žluto-červené pomalované tváři! I bedernímu pásu a mým kalhotám z kůže mustanga, které jsem si vyrobil úplně sám! I moje copy svázané kůží jsou jim
Iktomi si o sobě myslel, že náhodou vypadá velmi pěkně. Ale to si o sobě myslel vždy. Navíc dnes byl se sebou obzvlášť spokojený! Chytil totiž malého pstruha, úplně sám, jen pomocí rybářské šňůry a vysušeného ptačího drápu. Už tehdy měl pořádný hlad a při vaření rybí polévky vyhládl
Namočil do polévky svoji lžíci z rohoviny, olizuje si rty. Iktomi nebyl z těch, kteří jídali pravidelně. Vlastně častěji byl hladový než sytý. Pro ty svoje věčné žertíky nebyl totiž nikde vítaným hostem. A také byl dost lakomý, což bylo přesným opakem štědrosti, kterou byli Siouxové známí.
Právě kvůli své sobeckosti se teď tak dobře ukryl. Zašel až sem, kde ho zakrývala divoká rýže a vysoká tráva u břehu. Nikdo ho tady
Readmio je aplikace plná dětských pohádek oživených zvuky, které reagují na váš hlas. Spousta pohádek je zdarma, nové přidáváme každý týden.
