V jedné staré dřevěné chaloupce s chatrnou střechou a rozpadlým komínem žil sedlák se svou milovanou ženou. Na malém dvoře chovali jen hejno hus, které neustále kejhaly, a dvě chrochtající prasata. A samozřejmě měli i velkého psa, ale ten se raději po kuchyni potuloval, přestože by měl na dvoře hlídat.
Každé ráno se sedlák vydal na pole orat a selka se o všechny hladové krky starala. Neměli žádné děti a velmi toužili po synovi, kterého by s láskou vychovávali.
Jednou, když sedlák opět odešel z domu na pole pracovat a selka se chystala nakrmit zvířata a potom uvařit oběd, se stalo něco nevídaného.
Selka právě v kuchyni hrachovou polévku vařila a halušky do vařící vody házela, přitom o vytouženém synkovi opět snila a přemýšlela: Vždyť by to nemusel být zrovna nějaký valibuk, i kdyby drobný byl, hned by se mi srdce radostí naplnilo. Na mou duši, že by se nám veseleji žilo ve trojici. Polévka v kuchyni pořádně zavoněla, i halušky už hlasitě bublaly ve vařící vodě, když tu znenadání k ní kdosi promluvil: „Ach, tady to ale voní, dal bych si nějakou dobrůtku do bříška.“
Selka se vylekala, až jí vařečka z ruky vypadla, a rozhlížela se kolem sebe, ale nikde nikoho neviděla.
„Kdože tu je? Kdo mě to na smrt vylekal? Jen se ukaž a neskrývej se!“ vykřikovala selka a stále bloudila očima po celé kuchyni, hledajíc někoho, komu patří ten hlas.
„Vždyť jsem tady, hned před tebou. Copak mě nevidíš?“ ozval se opět hlas z police u okna a hned potom začal tancovat, vyskakovat, přímo až salta dělal, aby ho selka konečně spatřila.
Vtom selka uviděla na polici drobného chlapečka. Byl maličký jako hrášek, sotva ho vidět bylo a očka měl také maličká, jako má beruška tečky na křídlech.
„Chtěli jste…
Readmio je aplikace plná dětských pohádek oživených zvuky, které reagují na váš hlas. Spousta pohádek je zdarma, nové přidáváme každý týden.
