Pršelo. Na okno šatny ve školce dopadaly těžké dešťové kapky a lomcoval jím prudký vítr. Violka si s tatínkovou pomocí přetáhla přes hlavu pláštěnku, zářivě žlutou jako sluníčko. Ona sama ale vypadala spíš smutně jako ty těžké šedivé mraky na obloze.
„Violko, tebe něco trápí?“ zeptal se starostlivě tatínek a pohladil ji po tváři.
Holčička chvilku mlčela, nevěděla, jak začít. Pak na něj upřela nejistá kukadla a spustila: „Tati, máme my doma lásku?“
„Jakpak tě to napadlo?“ zajímal se tatínek.
„Víš, dnes jsme si ve třídě povídali o lásce. Pan učitel říkal, že slavíme i svátek lásky. Kája si prý tehdy doma na okna nalepí srdíčka a Teo povídal, že jejich tatínek nosí mamince kupu růží, a… a… já vlastně nevím, co to ta láska je, tati? Když nemáme doma růže ani srdíčka, kdepak ta láska může být?“
Tatínek se usmál. „Co kdybychom si společně zahráli na detektivy?“
To Violku okamžitě upoutalo. „Na detektivy? Jak?“
„Budeme hledat lásku!“ zvolal tatínek, vesele popadl dcerku do náruče a vyběhl s ní ven do deště.
Doma Violku usadil na pohovku a přikryl ji heboučkou dekou, aby se zahřála. „První stopa!“ prohlásil. „Když máme někoho rádi, těší nás, když se o něj můžeme starat a pomáhat mu. Proto taky nachystám čaj pro maminku, každou chvilku se nám vrátí z práce.“
„To je druhá stopa, viď?“ zajásala Violka. Hra se jí začínala líbit – vypadalo to, že by přece jen mohla láska bydlet také u nich.
Tatínek přikývl. „Lidem, které máme rádi, někdy připravíme malou pozornost nebo překvapení.“ Poté odběhl do kuchyně. Vtom se ozval zlověstný zvuk, jako když na podlahu dopadne něco křehkého. Maminčin nejoblíbenější hrneček!
Violka zatajila dech. Maminka z žádného jiného hrnku nepila – moc se jí líbily ty fialové kytičky, které jeho buclaté…
Readmio je aplikace plná dětských pohádek oživených zvuky, které reagují na váš hlas. Spousta pohádek je zdarma, nové přidáváme každý týden.
