Legenda o Mínótaurovi

Povím vám příběh o Mínótaurovi, legendární bytosti s lidským tělem a býčí hlavou. Ten příběh není z našich časů a možná vám bude připadat zvláštní. Odehrál se ve starém Řecku, v dobách, kdy na zemi vládli lidé spolu s bohy.

Lidé a bohové se mezi sebou často hašteřili a hádali a dělali si navzájem veliké naschvály. A protože božstvo oplývá mnoha nadpřirozenými silami, děly se pak také na zemi věci plné čar a kouzel; věci nadpozemské, magické a nevídané.

Bohové mohli způsobit bouře a vichřice, mohli proměnit druhé v kámen, hvězdu nebo třeba strom. Mohli zapříčinit lásku, ale i nenávist. Mohli věnovat lidem nadpozemskou moc, ale také je změnit v prach. Zkrátka směli dělat téměř vše, co si dokážete představit. Přesto ale bohové nebyli vždy moudří, naopak: často byli velmi náladoví, vznětliví, umanutí či sebestřední.

No, a podle toho také starý řecký svět vypadal. Byl to svět plný magie, proměn a náhlých zvratů. A v takovémto světě se odehrál i příběh o Mínótaurovi.

Všechno to začalo na ostrově Kréta. Krétský král Mínós měl obětovat bohu moří a vod Poseidónovi krásného býka. Králi se však býka zželelo a nechal ho žít. Poseidón se za to na krále rozhněval a, jak už to bohové dělávali, seslal na něj trest. A nejen na krále, ale i na jeho ženu královnu Pásifaé. Přiměl ji, aby se zamilovala do posvátného bílého býka. Pásifaé po nějaké době porodila stvoření, které mělo býčí hlavu a lidské tělo. Nazvali jej Mínótaurem.

Všichni v království se zhrozili a král Mínós se rozhodl, že podivného tvora ukryje před lidskými zraky. Povolal si tedy k sobě největšího řeckého vynálezce a stavitele Daidala. Ten pro Mínótaura vybudoval v hlavním městě Knóssu ohromné bludiště – labyrint.

V tom labyrintu měl Mínótauros žít, aniž by se mohl…