V dávných dobách, kdy příroda oplývala svěžestí, vláhou a mocnou silou, v ní dle legend žila stvoření, jaká dnes už nepotkáme. Patřili mezi ně nejrůznější bozi a bůžci, lesní víly a nymfy nebo třeba kentauři či satyrové s kozlími kopýtky. Tato příroda byla plná čar a kouzel. Děly se v ní věci, o jakých si už dnes můžeme jen snít. A v takové době se odehrál i tento příběh. Je o muži, který se zamiloval do svého vlastního obrazu, a o dívce, jež se proměnila v ozvěnu. Tak dobře poslouchejte!
Žil byl na zemi mladík jménem Narcis. Byl to syn říčního boha a nymfy. Bydlel v lesích, mezi ostatními kouzelnými bytostmi, které se s ním chtěly přátelit. A představte si, že mnohé z lesních nymf se do něj dokonce i zamilovaly. Jenže Narcis žádné z nich lásku neopětoval a s nikým se nepřátelil.
Ostatní z jeho chování usoudili, že je Narcis nafoukaný. Domnívali se, že se nechce s nikým přátelit, protože má pocit, že mu ostatní nesahají ani po kotníky.
Myslíte, že to byla pravda? Kdoví. Možná byl Narcis jenom tuze nejistý, ustrašený a do sebe uzavřený. Někdy se to lidem děje. I když mají všechno, co jim stačí ke spokojenému životu, připadá jim, že nejsou dost dobří, hezcí nebo moudří. Nevěří si a podceňují se.
Narcis možná vypadal, že je nafoukaný a pyšný na svůj vzhled. Možná měl ale vevnitř pocit, že pro ostatní není dost dobrý ani krásný. Chodil kolem druhých se skloněnou hlavou a stěží odpověděl na pozdrav.
Jednoho dne se však do Narcise zamilovala nymfa jménem Echó. Echó měla zvláštní osud. Kdysi dávno bývala moc upovídaná. Jednou ale svým nekonečným mluvením zdržela mocnou bohyni Héru od velmi důležité pochůzky. Héra se pak na Echó rozzlobila a seslala na ni…