Ahoj děti! Chtěl bych vás pozdravit a představit se vám. Jsme už dlouhou dobu kamarádi, ale asi mě ještě neznáte. Jmenuji se Patrik a žiji uvnitř vás. Skutečně. Přímo vevnitř vašeho těla, konkrétně ve střevech, která máte v bříšku.
Překvapuje vás, že ve vás žije ještě někdo další? I mě dost překvapilo, když mi moje maminka řekla, že žijeme v těle velkého živočicha, který se jmenuje člověk. Nejsem tu totiž sám, je nás tady spousta. Ale ne, nemusíte se nás bát! Jsme vaši kamarádi! Nazýváme se mikrobi a jsme tak maličcí, že nás lidské oči nevidí.
Vaše tělo je pro nás domovem. Žijeme u vás v bříšku stejně, jako vy žijete na planetě Zemi. Vy se o Zemi staráte – obhospodařujete ji, sázíte stromy, pečujete o zvířata – a Země vám pak za to dává své plody. A také my mikrobi, když se o nás dobře staráte, vám pomáháme. Pomáháme vám být silní a zdraví, podporujeme vás, abyste se cítili dobře.
Jenže můžeme vám pomáhat jenom tehdy, jsme-li zdraví. A bohužel, někdy na nás zapomínáte. To se stalo i mně. Povím vám proto svůj příběh.
Narodil jsem se v těle holčičky jménem Klárka. Nejprve jsem byl jen malý mikrůbek a nic moc jsem neuměl. Když jsem však malinko povyrostl, naučil jsem se umění všech střevních mikrobů. Měl jsem za úkol jíst a moudře zpracovávat to, co snědla Klárka, a tím udržovat Klárku zdravou.
Jenže Klára jedla moc špatně. Pojídala jen samé sladkosti, rohlíky, suché těstoviny a hranolky, což nám mikrobům nedělá vůbec dobře. Nevadí nám, když si jednou za čas dáte něco dobrého, to ne, ale je pro nás hodně náročné, když těchto věcí jíte moc. My mikrobi potřebujeme ke svému životu mnoho různých potravin. Nejlépe se máme, když jíte ode všeho zdravého…