Řecká báj
Faethon
Přeceňovat své síly se nevyplácí. Když se malý Faethón vydá za svým otcem, bohem slunce, přemluví ho, aby mu půjčil svůj slunečný vůz. Jak nakonec dopadla Faethónova jízda?
V lesní jeskyni se sejdou dva velmi nepravděpodobní kamarádi – Honza, který nerad peče chleba, a drak, co neumí chrlit oheň. Z jejich přátelství se však zrodí spolupráce, jakou by nikdo nečekal. Naučí se využít schopností, které mají, a být užiteční pro své okolí.
V jedné malé vesnici žil vyhlášený pekař. Uměl péct ty nejlepší housky, chleba a koláče široko daleko a byl na to náležitě pyšný. A také měl syna Honzu. Ale na toho už tak pyšný nebyl. Což o to, kluk byl urostlý a chytrý, ale pečení chleba ho nebavilo!
Když čekal, až se dopečou rohlíky, nápadně se nudil. Hleděl do pece, zíval u toho a dramaticky vzdychal. Jeho otec už se na něj nemohl dívat. Zeptal se ho:
„Co si mám s tebou počít? Všechno jsem tě naučil, recepty předal, a ty mi tu zíváš. Vždyť pekárna bude jednoho dne tvoje!“
Honza sebral všechnu kuráž a odpověděl otci: „To všechno vím, tati, a jsem ti za to vděčný. Ale pravda je, že se nudím. Nikdy jsem nebyl pryč z vesnice, nic jsem neviděl, znám jen rozpálenou pec. A to mě nebaví. Chci vidět svět! Chci se naučit víc než jen hníst těsto!“
Starý pekař pokýval hlavou a nahlas si povzdechl: „Co mám s tebou dělat? Běž. Když se vrátíš, bude tu na tebe pekárna čekat. Když ne, svět půjde dál. Radši nemít žádného pomocníka než takového znuděného, jako jsi ty.“
A tak si Honza sbalil pár nezbytností, ranec máslových croissantů k tomu a vydal se na cestu. Šel pěšky a rovnou za nosem. Dlouho se světem toulal, viděl a zažil leccos, ale stále čekal na to pravé dobrodružství.
Když po čase dorazil do dalšího městečka, zašel si na večeři do hospody na návsi. Neztrácel čas a rovnou se optal místních, co je v okolí zajímavého.
„Máme tu draka,“ sdělil mu s vážnou tváří jeden ze štamgastů. Honza údivem vyvalil oči, ale zbytek stolu propukl v hurónský smích.
„Je skutečně děsivý,“ prohlásil další a následovala nová salva smíchu.
„Být tebou, ani nezůstávám ve městě,“ přisadil si…