Před mnoha lety žil člověk jménem Tong Pang-sak. Byl to nesmírně vychytralý muž, který si nenechal ujít žádnou příležitost, jak někoho přelstít. Jednou se mu nechtělo vykopat kanály na vodu, aby zavlažil svoje rýžové pole. Uprostřed noci se tedy vykradl ven a potají udělal díru do sousedova pole plného vody. Voda začala pomaličku z pole odtékat skrz díru a zavlažovala také rýži pana Tonga.
Soused se zpočátku divil, jak je to možné, že jeho rýže stále vysychá. Když však zjistil, kam voda z jeho pole záhadně mizí, rozzlobený se ihned vydal pana Tonga pokárat.
„Že se nestydíš dělat takovou ničemnost!“ čertil se soused. „Však počkej, brzy tě tvůj osud dostihne!“
Do té doby si pan Tong ze svého souseda vůbec nedělal těžkou hlavu, ale poznámka o osudu ho zarazila. „O jakém osudu to mluvíš, sousede?“
„Já umím člověku z očí vyčíst jeho osud,“ řekl soused vážným tónem. „A opravdu ti říkám, že ty jsi dostal do vínku velmi krátký život.“
„Krátký život?“ zalkal pan Tong a zalomil rukama. „No to je ale katastrofa! Poraď mi, sousede, když jsi tak moudrý, co mám udělat, abych mohl žít déle? Na mou duši, už se ani nedotknu tvého pole, to ti tady přísahám!“
Soused mu tedy poradil: „Až si pro tebe přijde posel z podsvětí, aby tě vzal na onen svět, musíš ho něčím podplatit. Nejlepší bude, když mu nabídneš dobré jídlo, peníze nebo boty. Potom se ti ho možná podaří přesvědčit, aby ti dal pár roků navíc.“
Pan Tong nechtěl nechat nic náhodě, a proto si doma nachystal bohaté zásoby všelijakých dobrot. Dbal na to, aby je měl vždy po ruce, kdyby se u něho náhodou objevil posel z podsvětí.
Nu, a netrvalo dlouho a na dveře pana Tonga jednoho dne zaklepala kostnatá ruka. Přestože bylo léto, najednou…