Ezop
O marnotratníkovi a vlaštovce
Jedna vlaštovka jaro nedělá. Jistý muž promarnil celé své dědictví, zbyl mu jen zimní kabát. Ale i ten prodal za pár drobných, když se po dlouhé zimě konečně oteplilo a na obloze spatřil vlaštovku – posla jara.
Být čestný se vyplácí.
Když jednoho dne dřevorubec kácel strom, sekyra se mu vysmekla a ztratila se někde na dně horského potoka. Když Merkur, bůh vody, viděl, jak ten nešťastník naříká kvůli své staré sekyře, rozhodl se mu pomoci. Ale ještě předtím ho podrobil malé zkoušce.
Kdesi daleko, v kopcích, byla malá horská osada. V ní žil starý dřevorubec, který celý život těžce pracoval, aby uživil svoji rodinu. Chodíval kácet stromy k horskému potoku. Když práci dokončil, kmeny spouštěl dolů po vodě a ty se plavily až do osady, která byla dole u jezera. Tam je lidé zachytili a dál zpracovali na dřevěné misky, nábytek a všechno, co bylo potřebné.
Jednou tak kácel strom, sekera mu vyklouzla a spadla do horského potoka. Voda byla příliš prudká, a proto se dřevorubec neodvážil sekeru vylovit. Chodil sem a tam a naříkal , neboť netušil, co si bez sekery počne. Tento nářek zaslechl Merkur, bůh vody, a přišel se podívat k bystřině, co se to tam stalo. Když viděl starého člověka, jak naříká nad utopenou sekerou, řekl si, že mu pomůže. Vytáhl z potoka zlatou sekeru a podal ji dřevorubci.
„Děkuji ti, Merkure, ale toto není moje sekera. Nejraději bych kácel s tou mojí starou, protože ta mi dobře padne do ruky. Zkus, prosím tě, ještě pohledat, zda tam nenajdeš ještě nějakou jinou,“ odmítl dřevorubec zlatou sekeru.
Merkur tedy zalovil znovu a vytáhl sekeru, tentokrát celou ze stříbra. Jenže i tu stařeček odmítl, a tak Merkur lovil znovu, až vytáhl starou sekeru – přesně tu, která dřevorubci spadla do vody.
„Ano, to je ta moje,“ natěšeně zvolal dřevorubec.
Merkurovi se velmi líbilo, jak čestně se dřevorubec zachoval, a tak mu daroval i zlatou a stříbrnou sekeru.
Když se starý dřevorubec večer vrátil domů, vyprávěl svojí ženě, co se mu přihodilo. Společně se radovali a se zlatou sekerou hned zkoušeli hřebíky do stěny zatlouci. Celý príběh však zaslechl i jejich soused. Hned druhý den ráno se i on vydal daleko do lesa, až k horskému potoku. Když přišel k bystřině, hodil svoji sekeru do vody a začal naříkat.…