U bazénu bylo mnoho dětí, rodičů, ručníků, nafukovacích hraček a opalovacích krémů. Panovalo horké léto, svítilo slunce, a všichni tedy chtěli být u vody. Mezi nafukovacími hračkami zářil do dálky obrovský, svítivě zelený krokodýl. Byl největší ze všech hraček, a proto si o sobě hodně myslel. Na vedlejším ručníku ležela nafukovací labuť.
Krokodýl najednou spustil jedovaté řeči: „Kdybych zakousl svoje krokodýlí zuby do tvého tenkého labutího krku, hned by bylo po tobě!“
Nafukovací labuť se polekala. Naštěstí ji Tamarka vzala s sebou do vody a plavaly co nejdál od zlého krokodýla.
Nafoukaný krokodýl se otočil na druhou stranu, kde ležel nafukovací míč.
„Pche, jak jsi malý!“ zavrčel na něho krokodýl, „já jsem mnohem větší a mám velikánské zuby! Podívej, jak jsem strašlivý!“ Míč se opravdu lekl. Ještě že ho v tu chvíli vzal do ruky Samuel, aby si s ním mohl vesele kopat s kamarády.
Když nafukovacího krokodýla konečně vzali zaplavat si do bazénu, vycenil zuby na růžovou nafukovací koblihu a spustil: „Ty… ty nafukovací svačino! Nemotej se tu, nebo se do tebe opravdu zakousnu!“
Růžová kobliha se vylekala, ale naštěstí ji i s Luckou maminka vytáhla z vody na břeh, takže byla v bezpečí.
Krokodýl si spokojeně vychutnával vítězství. Doplaval až na břeh a tam ho hodili do trávy. Jenže v trávě se schovával špičatý hřebík. Nafoukaný nafukovací krokodýl dopadl rovnou na něj, a najednou – puk! V krokodýlí kůži se udělala malá dírka a hrozivý krokodýl syčel, syčel… až celý vysyčel. Zůstal ležet u bazénu jako placka. S vyfouknutými zuby už vůbec nevypadal strašlivě. Stačil maličký hřebík a nafoukaný obr už nebyl nafoukaný.
Labuť, míč ani kobliha už se krokodýla nebály. Ale bylo jim ho líto.
Naštěstí měl někdo u sebe lepicí pásku, a tak dali vyfouknutého krokodýla do pořádku. Díru, která zůstala po hřebíku, zalepili a…
Readmio je aplikace plná dětských pohádek oživených zvuky, které reagují na váš hlas. Spousta pohádek je zdarma, nové přidáváme každý týden.
