Bylo jednou jedno království, v němž panoval starý král. Měl sice dva syny – Ivana a Vasila, ale nedokázal se rozhodnout, kterému z nich odevzdá po smrti svoje žezlo.
Jednoho dne si je zavolal k sobě a oznámil jim: „Synové moji, dám vám tři úkoly a ten, kdo se s nimi lépe vypořádá, dostane království. Vaším prvním úkolem bude jít za svými nevěstami a donést mi od nich nejhezčí šátek, jaký mají.“
Vasila úkol potěšil, protože měl krásnou nevěstu s bohatým šatníkem, a tak se rovnou rozběhl za ní. Ale Ivan zůstal smutný. Neměl žádnou nevěstu, a neměl tedy od koho šátek získat. Potuloval se po královské zahradě a přemýšlel, jak splnit otcův úkol. Sedl si pod strom, když tu najednou spatřil na kameni žábu.
„Proč jsi tak smutný, mládenče?” ptá se ho žába.
„Ach, otec má velké království a předá ho tomu synovi, který k jeho spokojenosti splní tři úkoly. A já hned ten první nedokážu splnit. Mám donést co nejhezčí šátek od svojí milé, jenže já žádnou milou nemám,“ povzdechl si Ivan.
„Netrap se tak, Ivane, pojď se mnou,“ řekla žába a skákala pryč.
Ivan ji tedy následoval. Žába ho zavedla do jeskyně a poprosila ho, aby tam nanosil vodu. Kdysi tam totiž bývalo jezírko, které už dávno vyschlo. Ivan neváhal a nanosil tolik vody, kolik se tam vešlo. Když práci dokončil, žába vytáhla ten nejhezčí šátek, jaký kdy viděl. Ivan poděkoval a utíkal se šátkem radostně domů.
Starý král viděl, že oba synové už nedočkavě čekají, aby předvedli, jak splnili první úkol. Starší syn Vasil vytáhl krásný vzorovaný šátek.
Král ho pochválil a říká mu: „To je opravdu velmi pěkný šátek, hezčí jsem ještě nikdy neviděl.“
Potom však Ivan ukázal králi šátek, který mu dala žába, a celá komnata…