Dominika Sakmárová
Vánoce pro všechny
Blíží se Vánoce a malého Karlíka trápí, jestli osamělá paní sousedka Líza dostane nějaké vánoční dárky. Rozhodne se tedy, že pro ni vyrobí dárek sám. Jak si však chlapec poradí s tímto úkolem?
Děda si už od listopadu pouštěl z přehrávače jedině Johanna Sebastiana Bacha, Wolfganga Amadea Mozarta a
Aby to babička všechno stihla, měla vždy nachystaný plán pečení i program uklízení. Nikomu to však nepřekáželo a všichni jsme jí poslušně pomáhali. Aspoň jsme tak měli vánoční náladu nejméně dva měsíce, a ne pouze jeden týden v roce.
Pomáhali jsme i tento rok. Právě byly na řadě perníky. A protože nás nebylo málo, pekly se rovnou z dvojité dávky těsta. Motali jsme se v kuchyni tři: babička, máma,
Ale co se nestalo? Nějakou nešťastnou náhodou se nám jeden celý plech perníků připálil. Připálily se úplně
Babička lítostivě řekla: „Bylo by je škoda vyhodit. Odložme je do krabice, možná se budou hodit jako ozdoby na stromek.“
To také udělala a přípravy na Vánoce pokračovaly dál. Na připálené perníčky rázem každý zapomněl.
Na tyto Vánoce k nám měla zavítat i teta Julie z Bratislavy. Teta pracovala v jedné velké firmě a už mnoho let bydlela přímo v centru města, v bytě s krásným výhledem. Jenže v té velké firmě měla hodně práce, a tak nám smutným hlasem zatelefonovala: „Nemůžu u vás strávit svátky, protože musím odjet na služební cestu. Ale víte co? Přijedu aspoň na pár dní před Vánocemi a užijeme si to!“
Teta k nám tedy přicestovala dříve a přivezla s sebou i čtyři velké tašky plné