Readmio
Jak uspat zvířátka v lese
Uspávanka pro nejmenší, která provede děti večerním lesem. S přicházející tmou se zvířátka z tohoto lesa postupně ukládají k nočnímu spánku. I děti se takto naučí, že večer je čas na spánek a odpočinek.
Začíná se smrákat. Poslední sluneční paprsky pohladí trávu před stanem a potom předají vládu noci. Když se zachumláš do spacáku a dopneš si zip až pod bradu, přehráváš si v mysli všechno, co se dnes odehrálo. A že to byl úžasný den!
Vzpomínáš, jak jste vystoupili s rodiči z vlaku a nasedli na kola. Vítr ti čechral vlasy a hladil tě po tvářích. Jeli jste cestou necestou, cyklostezkami i lesními pěšinkami, až jste nakonec zastavili tady u rybníka a tatínek vytáhl stan. Nejprve se zdál docela maličký a nechtělo se ti věřit, že se tam vejdete všichni. Ale teď ti připadá jako hotový zámek!
Z dálky se k tobě nese kachní zakáchání. To si asi kachny na rybníce popřály dobrou noc. Poctivě jim přizvukují také žáby. Osmělily se a zahájily svůj pravidelný sněm, zatímco si užíváš hřejivého pohodlí svého spacáku. Do koncertování se pustili i cvrčci. To nejspíš lákají samičky. Vzpomeneš si, jak jste se s kamarády smáli, když vám paní učitelka prozradila, že cvrčci poslouchají kolenem – mají totiž uši na předních nožkách.
Teď už tě však únava zmáhá natolik, že se jen zlehka usměješ. Posloucháš, jak tatínek ještě nalil trochu vody do ohniště, aby jej uhasil, a představuješ si, jak z řeřavých uhlíků vylétly k tmavě modré obloze poslední jiskřičky. Pro vodu to neměl daleko, však jste se utábořili téměř na břehu. Zřetelně slyšíš lenivé šplouchání vody. Hned zítra ráno se půjdeš zase vykoupat, slíbíš si, a před očima máš hladinu rybníka posetou mihotavými odlesky slunečních paprsků.
Kolem stanu se ozývají jemné, téměř neslyšitelné zvuky noční přírody. Vánek se lehce opírá o stěny stanu, drobný hmyz hraje svoji písničku a v trávě cosi šustí. Asi to bude nějaký drobný tvoreček, možná myš. Nejspíš ucítila vůni večeře a vydala…