Zpívající flétna

Žil jednou jeden král a ten měl tři syny – Pedra, Juana a Josého.

Spokojeně si spolu užívali na královském dvoře, dokud jednoho dne nepostihla starého krále nemoc. Zval k sobě lékaře z celého světa, ale nikdo mu nedokázal pomoct. Postupně ztrácel zrak. Už skoro vůbec neviděl, když k němu zavítal lékař z dalekého východu. Ten mu řekl, že jeho oči může uzdravit jen jeden lék: voda z olivových květů. Když to král uslyšel, poděkoval za radu a moudrému lékaři nasypal půl kila zlata. Král se nejdříve zaradoval, ale později si uvědomil, že v jeho království široko daleko žádné olivy nerostou. A tak k sobě povolal svoje syny a poprosil je, aby našli olivové květy, potřebné na léčivý elixír.

Nejstarší syn Pedro otci řekl: „Půjdu a budu hledat olivový květ, jak si přeješ. Ale když budu chodit po zemi sem a tam, bude mě to stát hodně peněz. Dej mi dědictví, které mi patří, a vydám se na cestu.“ Král souhlasil a Pedro se vydal hledat olivový strom.

Putoval po zemi křížem krážem, týdny a měsíce ubíhaly, ale olivový strom nikde nenašel. Jak tak Pedro chodil světem, potkal jednoho dne stařenku. Ta mu pověděla: „Nuže, dobrý člověče, daruj mi pár grošů, nebo aspoň kousek jídla na zub. Už dva dny jsem nejedla.“ Jenže Pedro neměl dobré srdce a staré ženě nejen že nic nedal, ještě jí i pořádně vynadal a vydal se dál. Celé týdny chodil po krajině, jenže žádný olivový strom nenašel.

Když se Pedro dlouho nevracel, král byl den za dnem čím dál víc nespokojený a zklamaný. Zavolal si k sobě prostředního syna Juana a požádal ho o to samé. I ten si však předem vyžádal celé svoje dědictví a král ho musel vyplatit. Juan po cestě také potkal tu stejnou stařenku, ale ani on neměl…