„Ach, jsem tak spokojená,“ povzdechla si štěstím uklízečka Dlaždice Vyleštěná, která právě vyglancovala podlahu ve velínu dispečera přenosu a distribuce elektrické energie.
Měla svoji práci skutečně velmi ráda a dělala ji tak poctivě, že si z ní i zaměstnanci elektrárny dělali legraci.
„Dlaždičko, dnes bychom mohli z té podlahy jíst, jak jsi ji vyleštila!“ pochválil dokonale umytou zem ve velínu strojník Teofil Turbína a – jemně našlapuje na špičky nohou, aby náhodou podlahu neušpinil – si odskočil na záchod.
Uklízečka Dlaždice Vyleštěná to skutečně svou přehnanou snahou mít všechno čisté tak přeháněla, že z dálky hleděla na čerstvě umytou podlahu jako jestřáb, zda na ní náhodou nezůstal malinký kousek špíny nebo nějaká šmouha.
Ale najednou začala brunátnět a z nervů zaťala zuby i pěsti, jako by se chystala na souboj s obrovským nebezpečným nepřítelem.
„Co je, Dlaždičko, co se děje?“ snažil se uklidnit kolegyni hlavní směnový inženýr Karel Práskač.
„Tam!“ Dlaždice natáhla ruku a ukazovala prstem na něco, co téměř nebylo vidět. „Tam padá zrnko prachu nebo pylu, či co to je, na čerstvě umytou dlažbu! Jen tak si tu přistává! To je nehorázné!“ Opravdu nepřiměřeně, ba až chorobně se zlobila na malilinkaté zrníčko pylu uklízečka Dlaždice Vyleštěná.
„Ale, Dlaždičko, to skoro ani není vidět. Asi to zrníčko nasál zvenku ventilátor, vždyť to je úplně normální!“ Snažil se ji uklidnit inženýr Karel Práskač. A hned nato dodal: „Snad tě nepostaví do pozoru tak malinké zrníčko na podlaze!“
Ale postavilo. Uklízečce úplně zrudla tvář a vystartovala jako raketa pro kbelík s vodou, aby okamžitě to zrnko, jen co se dotkne země, smetla z tohoto světa.
„Jeeej, jaká krásně vyleštěná podlaha!“ pochvalovalo si Zrnko pylu těsně před přistáním ve velínu dispečera, když vtom si všimlo chroptící uklízečky Dlaždice Vyleštěné s kbelíkem, momentálně parádně nasupené.
„Super, teče nám sítí zelená…
Readmio je aplikace plná dětských pohádek oživených zvuky, které reagují na váš hlas. Spousta pohádek je zdarma, nové přidáváme každý týden.
