Byla jednou jedna koza rohatá, do půl boku odřená. Když v lese natrefila na liščí díru, ihned se do ní skryla. Za chvíli však slyšela jakési šustění před norou, to liška právě přišla domů. Už už chtěla vejít dovnitř do díry, když uviděla, že cosi divného poléhává v jejím brlohu.
Koza hned vyskočí, nohama zadupe a zvolá: „Já jsem koza rohatá, do půl boku odřená. Cupy dupy nohama, naberu tě rohama.“
Liška se ulekla a uháněla rychle pryč. Běžela lesem a přitom bědovala nad tím, co se jí přihodilo, až potkala vlka. Vlk se jí ptá: „Co pláčeš, lištičko, sestřičko?“
„Ach, vlčku, bratříčku, pláču, protože v mojí noře je nějaká divná potvora,“ pověděla vystrašená liška.
„Jen se neboj, netrap se, já ji odtud vyženu. Pojď, jdeme,“ směle navrhl vlk.
Když spolu přišli k liščí díře, vlček hlasitě zvolal: „Kdo jsi, zvíře, v liščí díře?“
A koza, co se stále v noře ukrývala, začne opět dupat a volá: „Já jsem koza rohatá, do půl boku odřená. Cupy dupy nohama, naberu tě rohama.“
Nato se vlček poleká a spolu s liškou utečou zpět do lesa. Běží lesem, naříkají, když je najednou potká medvěd.
„A cože tak pláčeš, lištičko, sestřičko?“ zeptá se jich.
„Ach, medvěde, můj milý! Pláču, neboť v mojí noře je nějaká divná potvora.“
„Neboj se, lištičko. Pojď, já ji odtud hned vyženu,“ povídá medvěd, a tak se společně vydali zpět k díře.
Když přišli na místo, medvěd vykřikl: „Kdo jsi, zvíře, v liščí díře?“
Koza znovu silně zadupala a zvolá: „Já jsem koza rohatá, do půl boku odřená. Cupy dupy nohama, naberu tě rohama.“
Medvěd se polekal a už se všichni tři dali na útěk. Běží lesem, naříkají, když vtom potkají ježka.
„Co pláčeš, lištičko, sestřičko?“ zeptá se ježek.
„Ach, ježku, můj zlatý, pláču,…