Do kdy dětem dovolit spát s námi? Tady je důvod, proč spí japonské děti s rodiči i ve vysokém věku
Mělo by dítě spát v jedné posteli se svými rodiči? Pokud ano, do kdy?
V minulém článku jsme se zaměřili na to, jak navodit před spaním příjemnou atmosféru, aby se dětem dobře usínalo. Zmínili jsme se také, že mnoho z pohádek na dobrou noc, které v aplikaci Readmio najdete, pracuje s jednoduchými relaxačními technikami. A právě relaxačním technikám budou věnovány následující příspěvky.
Psychologické výzkumy poslední doby poukazují na to, že pravidelné praktikování relaxačních cvičení má významný pozitivní vliv jak na fyzické, tak na duševní zdraví dětí i dospělých. Jejich velkým přínosem je to, že nám pomáhají zmírňovat negativní dopady stresu.
Tím, že se dokážeme uvést do relaxovaného stavu, dáváme našemu tělu signály, že je v bezpečí. Nemusí se připravovat ani na boj ani na útěk, může chvíli jen tak být a nabrat novou sílu. Díky tomu se také zmírňují pocity úzkosti a strachu. Prováděním relaxačních cvičení se zároveň učíme cíleně zaměřovat pozornost určitým směrem. Tím zlepšujeme naši schopnost soustředit se, kterou v dnešní době přehlcené podněty často postrádáme. Před spaním nám relaxace pomáhá uvolnit se a uklidnit rozvířené myšlenky.
Výhodou relaxačních technik je, že nejsou nijak složité a snadno je dětem vysvětlíte. Navíc nezaberou příliš času, většinu z nich můžete dělat kdykoli a kdekoli a můžou být i docela zábavné.
Přestože je jejich provádění v zásadě jednoduché, nečekejte okamžitý efekt. Pro některé děti může být cvičení nezvyklé a budou potřebovat trochu času, aby se s ním seznámily a zvykly si na něj. Pravidelným opakováním půjde dětem relaxace lépe a vydrží u ní delší dobu.
Budete-li chtít děti podpořit a zároveň udělat i něco pro sebe, trénujte spolu s nimi. Nebo to zkuste i sami: večer před spaním, při cestě tramvají, kdykoli to půjde. Váš klid a duševní pohoda jsou pro vaše děti k nesmírně důležité.
Relaxačních technik existuje celá řada. Liší se především tím, na co zaměříme svoji pozornost. Můžeme pracovat s dechem, zaměřit se na naše tělo, využít technik imaginace a zaměstnat naši mysl představami nebo pracovat s našimi smysly. Každému vyhovuje něco jiného, proto je dobré vyzkoušet technik víc a vybrat si tu nejvhodnější. Někdy se také hodí techniky střídat.
Nyní si představíme, jak fungují takzvané imaginativní techniky. S imaginací neboli představivostí pracují vlastně všechny příběhy. Podněcují naši fantazii a my si děj dokreslujeme vlastními představami. Děláme to bezděčně, nemusíme o tom nijak přemýšlet nebo se o to snažit. V případě relaxačních technik se ale cíleně zaměřujeme na to, aby navozená představa vedla ke zklidnění a uvolnění.
Je to jednoduché: požádejte děti, aby zavřely oči a následovaly vaše instrukce. Provázejte je představou, která bude klidně laděná a dětem příjemná. Aby se děti do představy co nejlépe vžily, je dobré zapojit i jednotlivé smysly.
Můžete se třeba společně vydat do lesa – vnímat vůni jehličí, všímat si, jak vám pod nohama praskají větvičky, utrhnout borůvku, dát si ji do pusy a představit si její chuť. Ta je ale sladká! Z dálky se ozývá houkání sovy a támhle na mýtince je koloušek. Až k němu přijdete blíž, nechá se i pohladit. Jak krásnou má srst…
Příběh ušijte na míru vašim dětem, použijte prostředí, které mají rády. Celá představa se může také odehrávat v podvečer, abyste ještě více podpořili atmosféru uspávání. Můžete třeba navštívit různá lesní zvířátka a přát jim dobrou noc, jako jsme to udělali v jedné z našich uspávanek. Nebo se s námi vydejte uspat zvířátka na farmu.
Ať už zvolíte příběh vlastní, nebo se necháte provést našimi uspávankami, věříme, že se bude vašim dětem příjemně usínat. A pokud vás relaxační techniky zaujaly, v příštím článku se podíváme na to, jak nám může k relaxaci pomoci náš vlastní dech.