Řecká báj
Faethon
Přeceňovat své síly se nevyplácí. Když se malý Faethón vydá za svým otcem, bohem slunce, přemluví ho, aby mu půjčil svůj slunečný vůz. Jak nakonec dopadla Faethónova jízda?
V tomto příběhu se dějí skvělé věci! Je protkaný nezapomenutelnými zážitky, plní se v něm sny a vznikají nová přátelství. Pozorně poslouchejte, všechno vám vypovím…
Jmenuji se Dinko Tinko. Jsem malý dinosaurus z rodu bicyklosaurů. Velmi rád běhám, skáču a nejraději ze všeho jezdím na kole. Už od malička jsem si představoval, jak na kole s větrem o závod brázdím ulice města, jak zdolávám náročné překážky v lese či v jiném terénu… Však to znáte, když po něčem velmi toužíte.
Můj nejlepší kamarád je mladík Míša. Bez něho by se nic z tohoto příběhu neudálo. Míša bydlí ve městě a studuje na vysoké škole. Je velmi šikovný, má spoustu tvořivé energie a hlavu plnou nových nápadů.
Jednoho deštivého sobotního rána Míša, ještě zabalený v teplé peřině, otevřel oči a přemýšlel, jak bude vypadat jeho den. Po vydatném spánku si dopřál sladké kakao a hleděl oknem ven. Sledoval kapky, které pomalu klouzaly po okenním skle. Poslouchal zvuk deště, protože kapky příjemně bubnovaly na parapet. Už delší dobu snil velký sen – chtěl nakreslit bicykl. Ale ne jen ledajaký, pohádkový. Takový, aby se podle něj dal sestrojit skutečný, pěkný a plně funkční bicykl.
Jak tak seděl u okna, vzal do ruky tužku a začal kreslit. Kreslil, kreslil, gumoval a zase kreslil a zase gumoval. V ten den však nevytvořil bicykl, ale nakreslil mě – Dinka Tinka. Tak jsem přišel na svět.
Od té doby jsme s Míšou velmi blízcí kamarádi. Zažíváme spolu spoustu zábavy a často si povídáme o všem možném. Občas mě Míša bere do školy, do obchodu nebo na procházku. Můj život s ním je veselý a pestrý.
Někdy až příliš pestrý. Mám totiž kupu energie a občas se mnou šijí všichni čerti. Míša mi vždy domlouvá, aby to neskončilo nějakou nepříjemnou situací.…