„Maminko, někdo zvoní!“ zvolala Julinka. Zvonek zaslechla právě v okamžiku, když malovala barvami obrázek pro babičku k svátku.
„Ano, ano,“ odpověděla maminka a odložila vařečku, kterou právě míchala polévku, „však už jdu otevřít.“
Julinka dál namáčela štětec do barviček. Pečlivě malovala s vystrčenou špičkou jazyka a zamračeným obočím, jak se soustředila. Když byla s obrázkem spokojená, zvedla hlavu a uviděla, že maminka už je zpátky.
„Mami, kdo to byl?“ zeptala se zvědavě.
„Hádej,“ řekla jí s úsměvem maminka a pozvedla bedýnku plnou ovoce a zeleniny, „právě dorazila naše čerstvá porce vitamínů!“
Julince se radostí a zvědavostí rozzářily oči. Vyskočila ze židličky a uháněla k mamince. „Ukaž, ukaž! Co všechno dobrého tam máme?“
Julinka uchopila bedýnku společně s maminkou a pomohla ji odnést do kuchyně. Společně vytahovaly z bedýnky jednotlivé kousky a představovaly si, kde které ovoce nebo zelenina vyrostly, kdo je pěstoval a co zažily, než se v bedýnce dostaly k nim domů.
Julinka vzala zvědavě do ruky velkou fialovou zeleninu. „Mami, co je to za divnou fialovou hrušku?“ zeptala se.
„To není hruška, Juli, to je lilek. Někdy se nazývá i lilek vejcoplodý,“ odpověděla maminka.
„Klade snad vajíčka?“ s vykulenýma očima se zeptala Julinka.
„To ne,“ se smíchem namítla maminka, „ale když roste, jeho plody jsou bílé a okrouhlé jak vajíčka. Až časem změní barvu na fialovou. Tak co, jaké mu vymyslíme jméno my?“
„Lilek Emilek!“ navrhla Julinka. „Řekneš mi o něm nějaký příběh?“
Maminka se zamyslela. Pak začala vyprávět: „To bylo tak, byl jednou jeden lilek Emilek. Dalo by se říct, že býval hodně sobecký. Nerad se o cokoli dělil s někým dalším. A to ani tehdy, když se s ním podělili ostatní. Zkrátka, jak říkám, byl opravdu lakomý. Jednou to dokonce zašlo až tak daleko, že když rostl…
Readmio je aplikace plná dětských pohádek oživených zvuky, které reagují na váš hlas. Spousta pohádek je zdarma, nové přidáváme každý týden.
