Ukrajinská pohádka
Klevetnice
V této ukrajinské lidové pohádce se nejen dozvíte, kolik dokáže klevetivý člověk nadělat problémů, ale i to, jak si jeden šikovný muž dokázal s klevetami poradit.
Na severu Koreje, nedaleko slavné Diamantové hory, žil kdysi jeden mladý muž, který se živil jako dřevorubec. Byl z nesmírně chudé rodiny a narubané dřevo, které prodával sousedům, mu jen tak tak stačilo na živobytí. Přestože to byl čestný a pracovitý člověk, kvůli své chudobě si nemohl najít nevěstu. Nikdy si však nestěžoval a stále usilovně pracoval. Vesničané povídali, že zvuk jeho sekery se ozýval lesem každý den
Jednoho dne dřevorubec jako obvykle kácel stromy na úpatí hory, když najednou uslyšel v houštině šramocení, jako by se k němu
„Prosím tě, dobrý člověče, pomoz mi, protože jsem ve velkém nebezpečí! Schovej mě!“
Dřevorubec neváhal vyplašenému zvířátku pomoci a rychle ho schoval za nasekanou hromadu dřeva. Potom pokračoval v práci jakoby nic. Vzápětí se ozval dupot
To se mezi stromy objevil lovec. Celý zadýchaný řekl: „Neviděl jsi tu náhodou jelena? Už jsem ho skoro měl, a najednou mi zmizel. Kam jen mohl utéct?“
„Viděl jsem ho,“ odpověděl dřevorubec, „proběhl tudy a namířil si to dolů do údolí, pokud si pospíšíš, určitě ho doženeš.“ Kývl ramenem za sebe.
Lovec bez váhání vyrazil směrem do doliny a ve chvíli se po něm
Malý jelínek bojácně vylezl ze své skrýše a děkoval dřevorubci za jeho laskavost. „Člověče, za to, že jsi mi zachránil život, se ti musím odvděčit,“ řekl mu. „Dám ti tedy dobrou radu, která ti přinese