Arménská pohádka
Car a tkadlec
Životní zkušenosti bývají častokrát cennější než teorie z knih a učebnic. Někdy i obyčejný chudý tkadlec může být chytřejší než mudrcové na carském dvoře, kteří jsou za své služby štědře placeni.
Jedna prastará legenda vypráví příběh o krásném děvčeti z Mexika. Jmenovala se Xanath. Toto krásné děvče pocházelo z mimořádně bohaté rodiny. Žila v přepychovém paláci a mohla si dovolit úplně všechno, na co jen pomyslela. Ale na světě existují i věci, které si nekoupíte za žádné peníze, ba dokonce je nelze získat ani za pomoci síly.
Jednoho pěkného dne se Xanath vydala na procházku. Štěbetání ptáků a bzukot pracovitých včel ji přivedlo až do nedalekého parku. Tam potkala mladého muže jménem Tzarahuin. Byl to švarný mládenec, ale naneštěstí pocházel z velmi chudých poměrů. Žil společně s rodiči ve staré dřevěné chaloupce na okraji lesa. Avšak, jak už určitě víte, ta pravá láska nedělá žádné rozdíly mezi chudými a bohatými. A tak když se jejich pohledy setkaly, okamžitě se do sebe zamilovali.
Od té doby si Xanath téměř každý den vymýšlela různé výmluvy, jen aby mohla z paláce odejít a setkat se se svým Tzarahuinem někde na odlehlém místě. Ale čím víc se tito dva zamilovaní setkávali, tím více toužili být neustále spolu. Jenže Xanath velmi dobře věděla, že její rodiče nedopustí, aby si vzala za muže někoho chudého. Proto neměli jinou možnost, pouze se nadále setkávat potají.
Jednou, když se Xanath opět vydala na setkání s milovaným Tzarahuinem, procházela kolem velkého chrámu. Na tváři měla blažený úsměv a právě si broukala veselou melodii. Když ji spatřil jeden z bohů, kteří žili v chrámu, zahleděl se se do ní. Zůstal tak ohromený její krásou, že se do děvčete v okamžiku zamiloval. Byl to bůh štěstí a v té chvíli si umínil, že se Xanath stane jeho ženou. Rychle se tedy vydal za ní, a ačkoliv se mu Xanath snažila vyhnout, nakonec ji přece jen dostihl. Ani chvíli neotálel a krásné dívčině nabídl svatbu. Vystrašená…