V neděli ráno svítilo sluníčko. Na farmářském trhu už rozkládali svoje stánky výrobci klobás, pekaři a všelijaké šikovné hospodyně.
Pod červeno-bílou pruhovanou stříškou postavila paní Pučinová krásnou pyramidku z kečupů a malou věž ze sklenic s rajčatovou omáčkou. Potom to ještě celé vyzdobila rajčaty. Milovala rajčata. Pěstovala je, zavařovala a teď je přihlásila do soutěže o nejlepší farmářský výrobek. Na všechny se usmívala a těšila se na dnešní den.
Mile pozdravila i paní Varíkovou, která ve svém růžovém stánku právě vykládala na stůl kompoty, džemy a marmelády. Všechny ty nádobky vypadaly nádherně. Fialové, růžové, oranžové… Hned byste na ně měli chuť. Paní Varíková totiž milovala maliny, jahody, broskve i borůvky, a ještě měla zálibu v zavařování. Těšila se, jak její výtvory v dnešní soutěži uspějí.
Vůně se šířila také ze zeleného stánku pana Avičkáře. Začerstva pomlel kávu z Brazílie, kávu z Indie i kávu z Afriky, aby si každý mohl vybrat podle své chuti. Pan Avičkář miloval zrníčka kávy, jejich vůni, chuť a sílu tak moc, že je pěstoval i v Africe, v Indii, ba i v Brazílii. Věřil, že porota ocení jeho voňavá kávová zrnka.
Trh se pomalu plnil návštěvníky. Dnes bylo na farmářském trhu obzvlášť rušno, protože se chystala slavnost, na které měli vyhlásit nejlepší farmářský výrobek a nejlepšího farmáře.
V rohu, na obyčejném dřevěném stole pod žlutým slunečníkem, rozložila svoje skleněné hrnky s medem malá včelka. Nesměle se rozhlížela kolem. Bála se, že se její obyčejný med nebude nikomu líbit.
Postupně se na trh nahrnula celá hromada lidí, a prodejci se proto museli pořádně otáčet. Nabízeli, prodávali a lidé chválili všechny ty dobroty. Odborná porota se také procházela mezi stánky a vyzvídala od farmářů: kolik pěstují, jak pěstují, proč pěstují a podobné věci.
Porotci se zastavili…