O čtyřech dracích

Kdysi dávno, když ještě na Zemi neexistovaly žádné řeky ani jezera, bylo jedno jediné moře. A v něm žili čtyři draci: Dlouhý drak, Žlutý drak, Černý drak a Perlový drak. Občas z moře vyletěli a honili se po obloze, až to svištělo, nebo si mezi hustými mraky také hrávali na schovávanou.

I teď se takto honili, když najednou Perlový drak zvolal: „Pojďte všichni sem! Rychle!“

Dlouhý, Černý i Žlutý drak k němu ihned přiletěli.

„Co je, co se děje?“ ptají se ho celí nedočkaví.

Perlový drak ukázal dolů, směrem k zemi, kde spatřil shromážděných mnoho lidí. Někteří z nich hlasitě bědovali a naříkali. Jiní se zase modlili k nebesům nebo pálili kadidlo.

Vtom draci zaslechli jednu starou ženu, jak promlouvá k božstvům: „Prosím, pošlete nám třeba i jen trochu vody. Už celé týdny nepršelo a bez vody nám uschne všechna úroda.“

„Och, ubozí lidé,“ řekl lítostivě Žlutý drak.

„Vždyť takto co nevidět zemřou hladem,“ ozval se vzápětí i Černý drak.

Perlový drak hned ostatním navrhl, aby zašli za vládcem deště a poprosili ho o déšť pro lidi. Všichni draci jen souhlasně pokývali hlavami, a už také odsvištěli do výšin k oblakům.

Když doletěli k paláci, ve kterém bydlel vládce deště, hned se dožadovali setkání s ním.

„Proč mě otravujete? Vy přece patříte do moře!“ zvolal na ně nasupeně a hned nato silně zahřmělo.

Ale Dlouhý drak k němu nebojácně popošel ještě blíž a říká: „Viděli jsme tam dole lidi, jak utrápeně bědují a modlí se za déšť, protože jinak jim uschne celá úroda. Proto jsme přišli uctivě požádat o vodu pro tyto lidi.“

„No tak dobře, zítra jim pošlu trochu deště. A vy už raději běžte, odkud jste přišli,“ odsekl vládce deště.

Draci ještě rychle poděkovali a vzápětí odsvištěli z paláce pryč.

Dny rychle plynuly…