Pepřík a Solnička 3. část

9
 min
3
+
4.7
 • 
383
 hodnocení
Otevřít v Readmio
Pepřík a Solnička se z Instanbulu omylem dostanou na zaoceánskou loď, na které poznají další úžasně voňavou kamarádku Mátu, ale i pozoruhodnou asijskou dvojici. Jak si ale poradí, když je na moři zasáhne obrovská bouře?

Tento příběh jsme pro vás napsali v rámci spolupráce s Woltem.
Tuhle pohádku si můžete zdarma stáhnout jako PDF a vytisknout. V aplikaci Readmio máte tuto možnost u každé pohádky.
Stáhnout:
Pepřík a Solnička 3. část
QR kód
Oskenujte QR kód k otevření pohádky v aplikaci

Denní světlo začalo postupně mizet za doprovodu pořádného rámusu. Nákladní prostor se v okamžiku hermeticky uzavřel. Pepřík a Solnička slezli dolů z přepravní palety. Nečekaně se ocitli v obrovském skladu hluboko v útrobách jakéhosi plavidla. Třebaže se plánovali vrátit domů vlakem, náhoda to zařídila jinak. Jejich paletu omylem naložili na zaoceánskou loď. Pepřík se naštěstí vyznal v piktogramech, které na stěnách svítily jako pouliční lampy.

„Pojď, tudy,“ navigoval Solničku.

„Ty rozumíš těm světýlkům?“ zeptala se pro jistotu, i když svému kamarádovi plně důvěřovala.

„Jasně že jo. Musíš jít vždy po směru šipek. Ty tě vyvedou ven z každé šlamastyky,“ poučoval ji Pepřík.

A tak pomalu stoupali velkým kovovým schodištěm přesně tak, jak to určovaly šipky na stěnách. Docela udýchaní konečně zastavili u velkých dvoukřídlých dveří.

„Kde to vlastně jsme?“ Solnička doufala, že dostane odpověď, ale i Pepřík byl v tuto chvíli bezradný.

„Hej, vy dva, co tam chcete?!“ náhle na ně kdosi křikl.

Jen co se otočili, spatřili před sebou štíhlou postavu, která si je přísným pohledem změřila od hlavy až k patě.

„My jsme, prosím… no… my jsme… my jsme tu na návštěvě,“ vysoukala ze sebe nakonec Solnička, přestože to nebyla právě ta nejlepší odpověď.

Jejich nálezkyně se okamžitě začala chichotat.

A tak Pepřík vzápětí přiznal barvu: „My vlastně ani nevíme, kde jsme. Dostali jsme se sem náhodou.“

Přísný pohled se najednou změnil v přátelský úsměv. „Já jsem Máta,“ představila se elegantní úklonou.

Oba jí pohotově podali ruku.

„Pojďte, provedu vás tu,“ navrhla Máta, mávajíc na fotobuňku, která ovládala mohutné dvoukřídlé dveře.

Ty se zanedlouho daly do pohybu. Před nimi se najednou rozprostřela obrovská lodní restaurace.

„Tak to je tedy něco. A nám připadal jídelní vůz ve vlaku obrovský,“ vydechl Pepřík užasle, zatímco jejich nová kamarádka opět vyprskla smíchy. A přestože se vůně světových kuchyní míchaly jedna přes druhou,…

Tuto a další pohádky najdete v Readmio

... celou pohádku najdete v Readmio

Readmio je aplikace plná dětských pohádek oživených zvuky, které reagují na váš hlas. Spousta pohádek je zdarma, nové přidáváme každý týden.

Zkusit zdarma

Dostupné pro iOS, Android a Web

Download from App StoreDownload from Google Play
RatingsRatingsRatingsRatingsRatings

4.8/5 · 4 500 hodnocení