Keltská pohádka
Rezavá liška
V této keltské pohádce se dozvíte veselou historku o vynalézavé lišce. Když se v její nádherné rezavé kožešině opět rozhodly usídlit blechy, vymyslela šikovný způsob, jak jim to spočítat.
Kdysi dávno existovalo jedno království jménem Korjó. Jednoho dne panovník tohoto království rozkázal svým vojákům, aby našli a pochytali všechny buddhistické mnichy. „Všechny kláštery ať jsou zavřené a mnichy vsaďte do vězení,“ zněl králův rozkaz. Byl totiž přesvědčený, že mniši nežijí zbožným životem a zaslouží si přísný trest. Královi vojáci se tedy ihned vydali do klášterů, odkud se vystrašení mniši rozutíkali po celé zemi, aby unikli jistému vězení.
Jeden z mnichů, když se doslechl o této nešťastné novině, rychle spěchal do vesnice, kde žila jeho sestra. Poprosil ji: „Sestro, prosím, ukryj mě ve svém domě, jinak mě uvrhnou do žaláře! Tady mě vojáci určitě hledat nebudou.“ Sestra souhlasila a svého bratra schovala do malé tmavé komůrky. Mnich odtud ani nos nevystrčil, sestra mu do komůrky potají nosila jídlo i vodu. Po několika dnech ale dostala nápad: „Co kdybych ho raději prozradila vojákům? Když jim pomůžu polapit dalšího mnicha, jistě dostanu i nějakou odměnu.“
Její manžel se však dozvěděl, jakou hroznou věc se chystá udělat. A proto jen co vyšla z domu, otevřel tajnou komůrku, aby mnicha varoval: „Utíkej rychle pryč, protože tvoje sestra tě šla udat vojákům! Zanedlouho sem přijdou a chytí tě!“
Když to mnich slyšel, velmi se polekal a hned se chystal k odchodu. Ještě než vykročil z domu, naposledy se otočil ke švagrovi a povídá mu: „Děkuji ti, že jsi mě zachránil. Nemám se ti ani jak odměnit, protože nic nemám. Dám ti aspoň toto, co jsem vytvořil, když jsem se ukrýval v komoře.“ S těmito slovy vložil švagrovi do rukou něco, co vypadalo jako malá figurka slepená z hlíny, a rázem byl pryč.
Švagr zvědavě zkoumal ten zvláštní dárek. Ale běda! Hliněná postavička se najednou zavrtěla, nečekaně vystrčila ostré jehličky a píchla muže do ruky. „Au!“ vykřikl švagr a pustil divnou…