„Muško, prosím tě, nevyletíš se mnou ven na čerstvý vzduch? Toto určitě není to místo na Zemi, které hledám. Pomoz mi, prosím!“ pěkně poprosilo Zrnko mouchu, kterou také unavila honička s dřevorubcem Josefem Pahýlem. Ten ještě stále v ruce držel srolované noviny s jasným cílem – zlikvidovat ji.
„Jasně! Ani mě to tu už nebaví a raději si najdu venku nějaký pamlsek. Dobře se drž!“ odvětila moucha a hned, jak se naskytla příležitost, vyletěla i se Zrnkem skrz otevřené dveře na čerstvý vzduch.
„A cože to hledáš, Zrnko? Nějaký kvítek bys rádo opylovalo?“ zeptala se moucha v letu. Ale to už právě společně přistávaly kousek za vesnicí u potůčku, kde si známý strojník Teofil Turbína po ukončení ranní pracovní směny jen tak mírnix týrnix umýval svoje zánovní autíčko. Pěnil přitom jako smyslů zbavený a vůbec nedbal na to, kam stéká chemicky znečištěná voda.
„Ej, tak toto je hodně špatné a hodně nebezpečné!“ zabzučela podrážděně moucha, když uviděla, že pěna z čisticích prostředků stéká dolů potokem. Vtom však spatřila na druhém břehu potoka žábu, která si tam dřímala – netušíc, jaké velké nebezpečí číhá v její těsné blízkosti. „Hej, žábo!“ zabzučela moucha z bezpečné vzdálenosti tak hlasitě, aby se žába probrala a konečně věnovala pozornost tomu, co se odehrává na protější straně potoka.
„Kvá kvá, co se to tu děje! Kdo mě to tu otravuje při mé odpolední siestě?“ trošku rozzlobeně se k životu probírala statná ropucha, která si jedním pootevřeným okem už stihla všimnout, jak si spokojený Teofil hadrem leští svoje motorové vozidlo. „To se mi asi zdá, štípněte mě!“ zareagovala žába a pro jistotu otevřela i druhé oko, aby si ověřila, jaká je realita.
A opravdu, strojník Teofil Turbína si tam bezohledně poléval saponátem svého čtyřkolového oře.
„Tak to je síla, kvá! Okamžitě musím jednat, kvá. A mimochodem, děkuji…
Readmio je aplikace plná dětských pohádek oživených zvuky, které reagují na váš hlas. Spousta pohádek je zdarma, nové přidáváme každý týden.
