Sedmá část ze série pohádek Braňa Jobuse.
Brigády na pumpě v myčce aut byly pro Špindírku a Jalafáše fantastickým místem. Přísun špíny byl pro Špindírku dostačující a spokojení zákazníci si jen pochvalovali, že mají krásně a důkladně umyté vozidlo zvenčí i zevnitř.
Ale jednou se v myčce aut zastavila máma Žakara a Krimpléna i se svými nezbednými syny. „Mamíííí, my chceme zůstat sedět v autě, až půjde do mycího strojeeeee! Prosíme. Budeme se dívat, jak kartáče zvenku čistí autooo, mamíííííí,“ žadonili oba tak intenzivně, že máma je nakonec nechala v automobilu sedět.
No a když se kartáče i se saponátem pustily do čištění zvenku, tehdy už naběhla Špindírka dovnitř automobilu, aby se pořádně napásla špíny a prachu. Kartáče se točily, šampon stříkal a v té kráse se skrz přední dveře protlačila dovnitř Špindírka, která si vůbec nevšimla, že na zadních sedadlech sedí dva exoti – Krimplén se Žakarem. Hltavě vyjedla všechnu špínu, kterou měla na dosah, hlavně pod sedadlem spolujezdce a na gumových rohožkách, které mají řidič a spolujezdec pod nohama. Horlivě čistila a dvou strachy jakoby zkamenělých bratrů na zadních sedadlech si při své posedlosti pojídáním špíny vůbec nevšimla.
Po skončení mycího programu automyčky si spokojená maminka, která dopila s pumpařem kávičku, sedla do vozidla a upalovala i se svými nepodařenými syny domů.
Oni však byli celou cestu jako opaření. Seděli vyplašení s vykulenýma očima.
„Chlapci, a copak se vám stalo, že jste najednou takoví hodňoučcí?“ snažila se doma zavtipkovat maminka.
Když vtom Krimplén konečně vykoktal a s pláčem řekl: „Mamíííí, v autě byla obludaaaa! A papala špínu a všechno po ní zůstalo čisté!“
„Ale chlapci, neblázněte, to byl určitě jen hadr,“ snažila se vysvětlit chlapcům jejich nepěkný zážitek.
„V autě byla opravdová obluda a jedla špínu! Jen se jdi podívat, jak čisté po ní zůstalo…